Mobile menu openmenu
Mapy počasí

Mapy počasí s plynoucí animací

Duben byl třetí nejteplejší v historii měření. Teplota oceánů zůstává mimořádně vysoká

16. 5. 2026 | Poslední aktualizace: 20:13 16. 5. 2026 | Dominik Novotný
  • Facebook
  • Twitter/X
  • RSS
Podle služby Copernicus patřila globální teplota v dubnu letošního roku mezi nejvyšší v historii měření. Po komparaci dat šlo o třetí nejteplejší duben celoplanetárně, přičemž teplota povrchu oceánů zůstává velmi blízko rekordním hodnotám. Vývoj potvrzuje pokračující oteplování klimatického systému Země. Duben byl třetí nejteplejší v historii měření. Teplota oceánů zůstává mimořádně vysoká Zdroj fotografie: 123rf.com
Zobrazit fotogalerii

Oceány zůstávají mimořádně teplé

Jedním z nejvýraznějších znaků současného klimatu jsou velmi vysoké teploty světových oceánů. Podle dat programu Copernicus Climate Change Service (ERA5) se dubnová teplota povrchu oceánů pohybovala na druhé nejvyšší hodnotě v historii měření pro tento měsíc. To je mimořádně důležité, protože právě oceány absorbují většinu přebytečného teplota v klimatickém systému. Fungují jako jakýsi obrovský zásobník energie, který následně ovlivňuje atmosféru i počasí nad pevninami.

Odchylky a extrémy v povrchové teplotě hladiny oceánů v dubnu 2026 od klimatického normálu 1991-2020

Obr. 1: Odchylky a extrémy v povrchové teplotě hladiny oceánů v dubnu 2026 od klimatického normálu 1991-2020 (zdroj: ERA5/ECMWF/Copernicus)

Třetí nejteplejší duben globálně

Samotný duben byl globálně třetí nejteplejší od začátku měření. Nadprůměrné teploty se objevovaly v mnoha regionech planety, především nad částí Evropy, Asie a oceánských oblastí. Z dlouhodobého pohledu jde o pokračování trendu posledních let, kdy se jednotlivé měsíce pravidelně zařazují mezi historicky nejteplejší. Významné je přitom i to, že velmi vysoké teploty přetrvávají stavu jevu El Niño, které teprve bude zesilovat.

Vyšší teplota oceánů znamená větší množství energie a dostupné vlhkosti v atmosféře. Teplejší voda intenzivněji odpařuje vodní páru, která následně slouží jako "palivo" pro srážkové a bouřkové události. V praxi to může znamenat intenzivnější přívalové srážky, silnější tropické cyklony nebo dynamičtější atmosférickou cirkulaci. Oceány tak neovlivňují pouze pobřeží, ale napřímo i počasí v Evropě. Právě Atlantik například významně ovlivňuje charakter počasí nad evropským kontinentem - od trajektorií tlakových níží až po množství srážek.

Odchylka přízemní teploty (ve 2m) v dubnu 2026 v porovnání s klimatickým normálem 1991-2020

Obr. 2: Odchylka přízemní teploty (ve 2m) v dubnu 2026 v porovnání s klimatickým normálem 1991-2020 (zdroj: ERA5/ECMWF/Copernicus)

Právě proto jsou současné rekordně vysoké teploty oceánů tak významné. Ukazují totiž, že oteplování planety není jen krátkodobým výkyvem počasí, ale dlouhodobým procesem, který zasahuje celý klimatický systém Země.

Klimatický systém s velkou setrvačností

Zajímavé je, že oceány reagují na změny klimatu pomaleji než atmosféra. Voda má vysokou tepelnou kapacitu, což v praxi znamená, že dokáže dlouhodobě akumulovat obrovské množství energie, která se pak uvolňuje. I proto mohou být teploty oceánů mimořádně teplé i v obdobích, kdy některé krátkodobé klimatické vlivy slábnou. Z pohledu klimatologie jde o důležitý signál, protože právě oceány velmi dobře ukazují dlouhodobý trend oteplování planety.

Pro běžného člověka mohou rekordně teplé oceány působit jako vzdálený problém. Ve skutečnosti ale ovlivňují i každodenní počasí v Evropě. A protože teplejší oceány znamenají více energie v atmosféře, mohou se o to více prosazovat extrémy počasí. V posledních letech tak častěji pozorujeme situace s velmi intenzivními srážkami, výraznými teplotními výkyvy nebo dlouhotrvajícími vlnami veder. Kontrasty v počasí se obecně prohlubují - například horko-suchá a chladno-vlhká období nebo suché a vlhké regiony jsou si čím dál více vzdálenější a variabilnější. Neznamená to, že každý extrém je přímo způsoben klimatickou změnou, ale základní fyzikální podmínky dnes umožňují výraznější projevy počasí než v minulosti.

Co bude tedy dále?

Evropské počasí dobře ukazuje, jak komplexní klimatický systém planety Země je. Některé oblasti v rámci kontinentu čelí dlouhodobému suchu a nedostatku vody, zatímco jiné zasahují extrémní srážky a povodně. Vyšší pravděpodobnost častějších a intenzivnějších hydrometeorologických rizik bude pokračovat. Další vývoj bude záviset jak na přirozené variabilitě klimatu, tak na dlouhodobém trendu oteplování. Jedno je ale zřejmé už dnes - oceány zůstávají jedním z nejdůležitějších indikátorů klimatické změny a jejich vývoj bude i nadále výrazně ovlivňovat počasí na celé planetě.



Kam dál?