Severní Itálii zasáhly silné bouřky. Objevila se i dvě tornáda

Sever Itálie zasáhla výrazná vlna bouřek, která přinesla přívalový déšť, krupobití a dokonce i dvě tornáda. Nepříznivé počasí souvisí s prohlubující se tlakovou níží nad Středomořím, která o víkendu ovlivní i počasí v Česku. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Bouřky přinesly tornáda i přívalové srážky

Nejvýraznější bouřková aktivita se objevila v severní Itálii, kde se během krátké doby vytvořily velmi intenzivní bouřkové systémy. Místní obyvatelstvo, prostřednictvím meteorologické služby, hlásili silný déšť, kroupy a také dvě tornáda, která byla pozorována v oblasti Pádské nížiny.

Obr. 1: Pádská nížina - průmyslová a zemědělská nížina pod Alpami nedaleko Jaderského a Ligurského moře, která je navíc hustě osídlená s největšími městy Milán a Turín (zdroj: depositphotos.com)

Pádská nížina je oblastí Evropy, kde se při vhodných podmínkách mohou tornáda objevit poměrně pravidelně. Alespoň ta slabá. Kombinace vysoké vlhkosti, setkávání "mořských" a "alpských" charakteristik vzduchu, silné instability a střihu větru zde vytváří prostředí příznivé pro vznik rotujících bouří, známých jako supercely s mezocyklonou. 

Nad Itálií se prohlubuje tlaková níže

Za celou situací stojí tlaková níže nad severní Itálií a západní Středomořím. Ta do oblasti přináší velmi vlhký vzduch od moře, zatímco ve vyšších hladinách atmosféry proudí chladnější vzduch. Tato kombinace je pro vznik silných bouřek zvláště v teplém půlroce ideální. Teplý a vlhký vzduch u země má tendenci rychle stoupat, což vede ke tvorbě mohutné oblačnosti z konvekce a následně i velmi intenzivních bouřkových buněk.

Obr. 2: Významné počasí v sobotu v oblasti Středomoří (zdroj: Mapy Meteocentrum)

Situaci navíc podporuje i výraznější střih větru, tedy změna vektoru (rychlosti a směru) větru s výškou. Ten umožňuje vznik organizovanějších bouřkových struktur, které mohou produkovat nejen přívalové srážky a kroupy, ale i tornáda z mezocyklon.

Tato synoptická situace souvisí i s Českem

Tlaková níže nad severní Itálií nebude důležitá jen pro oblast Středomoří. V následujících dnech začne postupovat k severovýchodu a spolu s ní se bude přes střední Evropu přesouvat i frontální rozhraní. Právě to bude o víkendu ovlivňovat počasí i v Česku. Zatímco západ republiky se bude dostávat do o něco teplejšího vzduchu, východ bude chladnější a hlavně s výraznější srážkovou činností. 

Na Moravě a ve Slezsku může během víkendu spadnout výrazně více srážek než v západní části republiky. Situaci jsme podrobněji rozebrali v předchozím článku na Meteocentru. 

Obr. 3: Tlaková níže nad severní Itálií (zdroj: GFS/Wetterzentrale.de)

"Druhá vlna trvalejšího deště se nasune na jih Moravy v sobotu ráno a během dopoledne se bude rozšiřovat. I když modely jsou ještě trochu nejisté v tom, jaké území srážky přesně zasáhnou, tak se dá očekávat, že sobota bude deštivá na celé Moravě, ale velká šance na srážky bude i na jihu Čech. Ohledně východních a třeba i středních Čech panuje trochu nejistota, zda se sem trvalý déšť dostane, či nikoliv. Vydatné srážky pak budou pokračovat v noci na neděli, ale v neděli nad ránem už postupně ustoupí k východu," poskytl informace Meteocentru meteorolog Martin Štros.

Květen stále ve znamení velkých kontrastů počasí v Evropě

Aktuální situace opět dokazuje typický charakter jarní atmosféry. Střední Evropa a její okolí se nyní nachází na rozhraní mezi velmi teplým vzduchem na východě a jihovýchodě a chladnějším oceánským prouděním od západu. Střet těchto vzduchových hmot vytváří ideální podmínky pro vznik výrazných bouřkových situací. V jarním období navíc začíná rychle růst množství energie v atmosféře, což podporuje intenzitu konvekce.

Obr. 4: Evropa opět silně kontrastní. Za polárním kruhem až letní teploty (zdroj: Mapy počasí Meteocentrum)

Velmi ukázkové je nynější počasí v severovýchodní Evropě. Na její severní části zde totiž panuje až mimořádně teplé počasí, kdy v zeměpisných šířkách okolo polárního kruhu a u Bílého moře stoupají teploty nad 20 °C, lokálně až na letní hodnoty. Určující je tlaková níže nad oblastí Finska, kdy je po její přední straně do oblasti advekcí přinášen teplý vzduch až takto daleko k severu.

Bouřková sezóna se rozbíhá a tornáda nejsou jen americkým fenoménem

Vraťme se ale zpátky do oblasti Itálie, kde se vyskytla právě dvě tornáda. I přestože jsou tyto větrné víry nejčastěji spojovány se Spojenými státy, objevují se poměrně pravidelně i v Evropě. Velmi časté jsou i v oblastech Středomoří, severní Itálie nebo Balkánu, kde dochází ke střetům velmi odlišných vzduchových hmot. Víry se ale nejčastěji projeví právě na moři jakožto vodní smrště, například v Chorvatsku známých jako "pijavica".

Ve většině případů bývají evropská tornáda slabší než ta americká, přesto mohou způsobit lokální škody a přestavují nebezpečný meteorologický jev. Čas od času i na našem kontinentu mohou vyrůst do vysokých intenzit, jako tomu bylo například na Hodonínsku 24. června 2021.

S příchodem pozdního jara a začátku léta začne podobných bouřkových situací, jako v oblasti Itálie, nad Evropou přibývat. Teplejší vzduch totiž dokáže unést více vodní páry a atmosféra získává více potenciální energie pro tvorbu bouřek. Květen, červen, červenec s přesahem do srpna jsou z hlediska dynamiky počasí nejzajímavějšími obdobími roku, kdy panuje nejvyšší pravděpodobnost jak významných srážkových epizod, tak silných bouřek doprovázených nebezpečnými meteorologickými jevy.