Oblíbená letoviska zasáhne bouře Therese. Přinést může až extrémní srážky

Na jihozápad Evropy míří další výrazná tlaková níže. Bouře pojmenovaná Therese zasáhne v nejbližších dnech především oblasti v Atlantském oceánu, kde může během krátké doby spadnout mimořádné množství srážek. Lokálně se očekávají úhrny odpovídající i několikaměsíčnímu normálu. Zdroj fotografie: 123rf.com
Zobrazit fotogalerii

Bouře zasáhne Kanárské ostrovy i Madeiru

Podle aktuálních informací se bouře Therese bude pohybovat v oblasti západně od Pyrenejského poloostrova a výrazně ovlivní počasí v širší oblasti východního Atlantiku. Nejvíce zasažené mají být Kanárské ostrovy a Madeira, tedy oblíbené turistické destinace s jinak stabilním klimatem bez významnějších výkyvů - zejména v případě Kanárských ostrovů.

Obr. 1: Bouře Therese v průběhu čtvrtka bude řádit v oblasti Kanárských ostrovů, Madeiry i Azorských ostrovů (zdroj: Mapy počasí/Meteocentrum)

Systém zde přinese kombinaci silného větru a velmi vydatných srážek, přičemž nepříznivé počasí může v oblasti panovat po několik dní, pravděpodobně až do konce příštího týdne. Pro více informací je možné využít Mapy počasí na Meteocentru, kde je tlaková níže, a její budoucí chování, vidět.

Spadnout může extrémní množství srážek

Největší riziko v tomto případě nepředstavuje vítr (ten v nárazech může dosáhnout 100 km/h), ale právě srážky. Vlivem setrvávání tlakové níže nad jednou oblastí bude docházet k akumulaci, tlaková níže navíc bude mít dostatečný přísun vlhkého vzduchu z Atlantického oceánu. Během krátké doby tak může spadnout mimořádné množství vody.

V některých lokalitách se úhrny mohou blížit hodnotám odpovídajícím dlouhodobému průměru za několik měsíců, a to během pouhých několika hodin až dnů. Situace tak může připomínat povodňovou situaci na Jesenicku v roce 2024. Takové situace výrazně zvyšují riziko lokálních povodní či iniciaci sesuvů půdy.

Obr. 2: Sopka Pico del Teide vyčnívá do výše 3 718 m nad mořem (zdroj: depositphotos.com)

Kanárské ostrovy i Madeira leží v oblasti, kde se střetává vlhký oceánský vzduch s výrazným reliéfem. Vlhké proudění je zde nuceno vystupovat nad horským reliéfem (na Tenerifě je mimochodem sopka s výškou 3 718 m n. m.), což stoupající vzduch ochlazuje, čímž ztrácí schopnost nést získanou vlhkost. Relativní vlhkost se tedy zvyšuje ke 100 %, dochází ke kondenzací a orografické zesílení srážek je na světě. Zároveň jde o region, který je při určitých synoptických situacích vystaven přímému zásahu atlantických cyklon, zejména pokud se jejich dráha posune více k jihu.

Významnou roli bude hrát setrvávání tlakové níže

Nebezpečné nejsou jen samotné srážky, ale také jejich délka trvání. Pokud se tlaková níže pohybuje pomalu nebo stagnuje nad jednou oblastí, dochází k opakovanému přechodu srážkových pásem přes stejné území. Je to podobný jev, který známe u bouří - tzv. train efect. - tedy efekt, kdy srážky/bouřky zanikají a zase se nad stejnou oblastí obnovují. Zasáhnou tak jedno místo opakovaně.

To je právě scénář očekávaný i u bouře Therese, což může výrazně zvýšit celkové úhrny srážek.

Extrémy nejsou v poslední době výjimkou

Podobné situace se v Evropě v posledních letech objevují častěji a mají tendenci být výraznější. Atlantské cyklony sice patří k běžným prvkům cirkulace ve středních šířkách, ale v některých případech dochází k jejich zesílení a zpomalení, což vede k déletrvajícím a intenzivnějším srážkovým epizodám.

Klíčovou roli hraje množství vodní páry v atmosféře. V teplejším klimatu je vzduch schopen pojmout více vlhkosti, což znamená, že při vhodných podmínkách mohou cyklony produkovat výrazně vyšší srážkové úhrny než v minulosti. Tento efekt se projevuje zejména v oblastech, kde se srážky kombinují s orografií - typicky právě na ostrovech jako Madeira nebo Kanárské ostrovy.

Obr. 3: Nejméně do konce příštího týdne to na Kanárských ostrovech nebude na idylickou dovolenou (zdroj: Meteocentrum)

Zároveň se ukazuje, že nebezpečné nejsou jen krátkodobé přívalové srážky, ale i dlouhotrvající epizody, kdy nad jedním územím přetrvává vlhké proudění několik dní. V takových případech se postupně nasycuje půda, roste odtok a dramaticky se zvyšuje riziko povodní a sesuvů.

Podobné extrémy jsme mohli v Evropě pozorovat i v nedávné minulosti – ať už šlo o přívalové srážky ve Středomoří nebo dlouhotrvající deště v západní Evropě. Aktuální situace tak zapadá do širšího trendu, kdy se srážkové extrémy stávají výraznějším faktorem ovlivňujícím počasí i dopady na krajinu a infrastrukturu.