Mobile menu openmenu
Mapy počasí

Mapy počasí s plynoucí animací

V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění

26. 8. 2026 | Poslední aktualizace: 19:43 26. 8. 2026 | Dominik Novotný
  • Facebook
  • Twitter/X
  • RSS
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí. V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Kdy si v pátek nastavit budík?
Po proběhlém zatmění Slunce ze 12. srpna 2026 nás v tomto měsíci čeká další jeden z nejzajímavějších astronomických jevů - zatmění Měsíce. To proběhne v časných ranních hodinách v pátek 28. srpna. Nejnápadnější část úkazu začne krátce po půl páté ráno.

Pozorování zatmění Slunce 12. srpna nad Králickým Sněžníkem

Obr. 1: Pozorování zatmění Slunce 12. srpna nad Králickým Sněžníkem (autor: D. Novotný)


Časový průběh zatmění Měsíce bude pro Česka zhruba následující:

  • 3:23 - začíná polostínová fáze. Zpočátku bude prakticky nepostřehnutelná.
  • 4:33 - Měsíc začne vstupovat do plného zemského stínu a začne skutečně výrazné částečné zatmění.
  • kolem 5:00-5:45 - velmi dobrá část úkazu pro pozorování z Česka. Měsíc bude stále více zastíněný, ale ještě nebude úplně u obzoru.
  • 6:11 - v Praze vychází Slunce.
  • 6:12 - nastane maximum zatmění, při kterém zemský stín dosáhne přibližně 92,9 % měsíčního průměru (tato hodnota je ale závislá na poloze, v různých částech Česka se může drobně lišit. Na Slovensku to může být až kolem 96 %)
  • 6:17 - Měsíc v Praze zapadne; v jiných částech republiky se tento čas rovněž liší o několik minut.


Pokud tedy nechcete vstávat zbytečně brzy, nejzajímavější bude přibližně období mezi 4:45 a 5:45. Čím později, tím bude zatmění hlubší, zároveň ale začne rychle přibývat světla a Měsíc bude stále níže nad obzorem. Pozorování tak budou stále více komplikovat terénní překážky.

Maximum bude téměř úplné. Má to ale jeden háček

Z astronomického hlediska sice půjde pouze o částečné zatmění Měsíce, vizuálně se však bude blížit úplnému. V maximální fázi ve stínu Země zmizí téměř celý měsíční kotouč a nezastíněná zůstane jen velmi úzká část.

Maximum nastane krátce po šesté hodině ráno. Pro české pozorovatele je problémem především to, že Měsíc bude v tu chvíli už prakticky na obzoru. V Praze například vyjde Slunce v 6:11, maximum nastane přibližně v 6:12 a samotný Měsíc zapadne už kolem 6:17. Nejúplnější fázi úkazu tedy budeme sledovat během výrazného ranního rozbřesku.

Zatmění Měsíce

Obr. 2: Zatmění Měsíce (autor: Andrea Georgievová)

Největší výhodu budou mít pozorovatelé na jihozápadě Česka, kde Měsíc zapadá o něco později a za dobrých podmínek bude možné spatřit velmi hlubokou fázi zatmění ještě těsně nad horizontem. Má to ale jeden problém - počasí a předpověď oblačnosti (viz dále).

Hlavně najděte opravdu volný jihozápadní obzor

Tentokrát nebude nejdůležitější utéct co nejdál od světelného znečištění. Podstatnější bude něco jiného - ničím nezakrytý výhled k jihozápadnímu obzoru. Když částečné zatmění ve 4:33 začne, bude Měsíc přibližně 14 stupňů nad jihozápadním obzorem. Následně bude postupně klesat. Stromy, budovy nebo blízký kopec proto mohou pozorování velmi rychle ukončit.

Ideální bude vyšší kopec, rozhledna nebo jiné místo s dalekým výhledem směrem na jihozápad. Za ideální polohy se mohou považovat vyšší polohy nebo vrcholky Novohradských hor, Šumavy nebo Českého lesa. Pro fotografy navíc může být nízká poloha Měsíce výhodou - zatmělý načervenalý kotouč lze zakomponovat například k siluetě hor, stromů, hradu nebo města. Bohužel jihozápad republiky se zřejmě dočká větší oblačnosti, snad méně by ji mělo být v jižní části Šumavy a v Novohradských horách. Jistým kompromisem také může být jižní část Českomoravské vrchoviny.

Dalekohled nepotřebujete

Na rozdíl od zatmění Slunce je pozorování zatmění Měsíce naprosto bezpečné a není potřeba žádná ochrana očí. Úkaz bude dobře viditelný pouhým okem. Malý dalekohled nebo běžný triedr ale umožní lépe rozeznat hranici zemského stínu a podrobnosti na měsíčním povrchu.

Průběh zatmění Měsíce 28. srpna 2026

Obr. 3: Průběh zatmění Měsíce 28. srpna 2026 (zdroj: Hvězdárna a planetárium Brno)

Právě dalekohled může být tentokrát užitečný i kvůli tomu, že Měsíc bude během nejzajímavější části úkazu poměrně nízko nad obzorem a později už také na světlající obloze.

Proč může Měsíc zčervenat?

Při zatmění se Země dostane mezi Slunce a Měsíc a zabrání přímému slunečnímu světlu dopadat na část měsíčního povrchu. Zemský stín ale není dokonale černý. Část slunečního světla prochází atmosférou naší planety a je v ní rozptylována a lámána. Kratší modré vlnové délky se rozptylují výrazněji, zatímco červené a oranžové světlo atmosférou prochází snadněji a může být nasměrováno také do zemského stínu.

Jde v zásadě o podobný fyzikální princip, díky kterému pozorujeme červené a oranžové západy Slunce. Proto může být zastíněná část Měsíce namísto úplně černé zbarvena do tmavě červených, rezavých nebo oranžových odstínů. Česká astronomická společnost upozorňuje, že při fotografování může být patrný dokonce barevný přechod od načervenalého středu zemského stínu k šedomodrému okraji.

Mohlo by se zdát, že když je Země při úplňku mezi Sluncem a Měsícem, mělo by k zatmění docházet každý měsíc. Ve skutečnosti je ale oběžná dráha Měsíce skloněna vůči rovině oběhu Země kolem Slunce přibližně o 5 stupňů. Měsíc proto při většině úplňků proletí nad nebo pod zemským stínem. K zatmění může dojít pouze tehdy, když se úplněk odehraje dostatečně blízko místa, kde se oběžná dráha Měsíce protíná s rovinou zemské dráhy.

A teď to nejdůležitější: dovolí pozorování počasí?

Podle současné předpovědi to zatím nevypadá vyloženě špatně, ale situace nebude úplně jednoznačná. Ve čtvrtek má v Česku převládat polojasno, ale večer od jihozápadu zřejmě přibude oblačnost. Během noci bude nejvíce oblačnosti zřejmě na Karlovarsku a Plzeňsku. Naopak v Moravskoslezském a Olomouckém kraji bude oblačnosti nejméně. Pokud jde o jihozápad Česka, které bylo doporučováno, situace vypadá lépe pro jižní část Šumavy a Novohradské hory. Dobrou zprávou je, že nasunující se oblačnost bude oblačnost vysokých pater - tedy cirrovitá. Ta je průsvitná a pozorování tak nemusí vyloženě překazit. V noci na pátek se očekávají poměrně vysoké teploty, většinou kolem 19 až 15 °C, při jasné obloze až 12 °C.

Pro samotné páteční ráno současné výhledy naznačují převážně oblačnou až polojasnou oblohu pokrytou oblačností vyšších pater, místy až skoro jasnou oblohu. Postupně však začne od (jiho)západu přibývat oblačnosti před blížící se změnou počasí. Během pátečního dne už mají především v Čechách dorazit přeháňky a bouřky.

S oblačností to nebude snadné a bude potřeba během čtvrtka sledovat aktualizované modelové výstupy. Nicméně nejhorší podmínky z tohoto pohledu budou zřejmě na Karlovarsku

Obr. 4: S oblačností to nebude snadné a bude potřeba během čtvrtka sledovat aktualizované modelové výstupy. Nicméně nejhorší podmínky z tohoto pohledu budou zřejmě na Karlovarsku (zdroj: ALADIN/Meteocentrum)

Pro pozorování kolem 4:30 až 6:00 tak zatím existuje slušná šance na alespoň přechodně dobré podmínky na značné části území. Rozhodující ale bude přesné načasování a intenzita nasunující se oblačnosti od jihozápdu. To je trochu paradoxní: z astronomického hlediska je nejvýhodnější jihozápad Česka, protože tam lze Měsíc sledovat déle, současně se ale právě ze západu bude přibližovat oblačnost spojená s další změnou počasí.

Předpověď oblačnosti se navíc může během následujícího dne ještě poměrně výrazně změnit. Ve čtvrtek večer proto bude nejlepší zkontrolovat nejnovější krátkodobou předpověď a zejména satelitní snímky.

Částečná oblačnost nemusí znamenat konec

Několik oblaků na obloze nemusí celý zážitek pokazit. Pokud bude oblačnost protrhaná, může Měsíc mezi oblaky opakovaně prosvítat. Dokonce mohou vzniknout zajímavé optické efekty. Světlo Měsíce se na vodních kapičkách nebo ledových krystalech v oblacích může rozptylovat a vytvářet například atmosférickou korónu nebo některé halové jevy.

Úplně jiná situace by samozřejmě nastala při souvislé nízké oblačnosti. Protože se Měsíc bude nacházet jen několik stupňů nad horizontem, i relativně úzký pás oblačnosti právě nad jihozápadním obzorem může pozorování znemožnit, přestože bude většina oblohy jinak jasná. Nízká oblačnost by ale měla být naprosto raritní, stejně tak jako mlhy.

Další úplné zatmění až na Silvestra 2028

Páteční úkaz tak stojí za brzké vstávání. Zatmění bude hluboké, dobře pozorovatelné pouhým okem a při vhodných podmínkách nabídne neobvyklý pohled na téměř celý Měsíc ponořený do zemského stínu právě během ranního svítání. Pokud jej zmeškáte, na další úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z Česka si počkáme až do roku 2028. A termín bude poměrně symbolický - nastane 31. prosince, tedy jen několik hodin před příchodem nového roku.



Kam dál?