Pranostiky

Pranostiky vznikly jako lidová předpověď počasí týkajících se daných období. Nejvíce pranostik se váže k zemědělství. V seznamu níže najdete pranostiky jak pro daný měsíc, tak pro nejbližší dny.

Červenec

Nebyl-li červen dostatečně deštivý, dodá vodu až červenec a přidá ještě mnohé bouře.

Jaký červenec, takový leden.

Když dne ubývá, horka přibývá.

Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.

Dělají-li mravenci budovy své v červenci nežli jindy mnohem výš, přijde tuhá zima spíš.

Roztrhne-li v červenci pavouk svou síť ve dvě, brzy déšť se ozve.

Slunce peče - déšť poteče.

Když červenec pěkně hřeje, o Vánocích se zima zaskvěje.

Okolo svaté Markéty jsou bouřky nasety.

Staví-li v červenci hromadu mravenci po kraji všude, tuhá zima bude.

Bouřky v úplňku měsíce znamenají déšť dalece.

Co červenec neuvaří - to srpen nedopeče.

V červenci do košile rozdělej se a v prosinci po uši oděj se.

Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.

Když červenec pěkně hřeje, o Vánocích se zima zaskvěje.

Na mokrý červenec následuje bouře a krupobití.

Jaký červenec, takový leden.

Co červenec končí, srpen začíná.

2. 7. Když na navštívení Panny Marie prší, čtyřicet dní se voda vrší.

4. 7. Prší-li na Prokopa, rostou hodně houby.

10. 7. Jaká povětrnost na Sedm bratří, taková po něm sedm týdnů patří.

13. 7. Na Markétu-li prší, ořechy se stromu srší.

18. 7. O svatém Kamilu slunce má největší sílu.

19. 7. Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.

20. 7. Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim.

21. 7. Na proroka Daniele nalije i do mandele.

22. 7. Svatá Máří vybírá hnízda komáří.

23. 7. Prší-li o Apolináři, dlouho se z lesů voda paří.

25. 7. Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněhu. Jak teplý svatý Jakub, tak studené vánoce.

26. 7. Svatá Anna - chladna z rána.

31. 7. Od svatého Ignaca - léto se obraca.