Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Tým vědců z univerzity na americké Aljašce analyzoval v letech 2016 až 2024 data z evropských družic, které pravidelně monitorují více než 3 000 aljašských ledovců. Na rozdíl od tradičních satelitů, které často neměří úplně přesně kvůli častému pokrytí oblohy oblačností nebo čerstvé sněhové pokrývce, dokázala jejich pokročilá radarové technologie prohlédnout i skrz oblaky a také v noci. Vědci tak získali vůbec poprvé velmi spolehlivý přehled o tom, jak se v průběhu jednotlivých sezón mění hranice sněhové pokrývky a kolik dní v roce dochází k aktivnímu tání ledu.

Obr. 1: Mapa Průměrná roční teplota ve stupních Celsia a ohraničené oblasti ledovců na Aljašce. Zdroj: nps.gov
Zásadním zjištěním studie je extrémní zranitelnost ledovců vůči krátkodobým výkyvům počasí, jako jsou letní vlny veder. Během abnormálně teplých období totiž pohoří přicházejí až o 28 % své ochranné vrstvy firnu a sněhu, která běžně funguje jako štít odrážející sluneční záření. Jakmile tato bílá vrstva zmizí, obnaží se tmavší podkladový led, který absorbuje mnohem více tepla. Tento proces pak vytváří nebezpečnou zpětnou vazbu, jež dramaticky urychluje celkovou ztrátu ledové hmoty a prodlužuje kritické období tání až více do podzimních měsíců.
Jako ukázkový příklad posloužila vědcům extrémní vlna veder z léta 2019, kdy teploty na Aljašce na téměř dva týdny vystřelily o 10 až 15 stupňů Celsia nad dlouhodobý normál a v Anchorage bylo naměřeno rekordních 32 °C. Takový teplotní šok okamžitě vytlačil hranici souvislé sněhové pokrývky na ledovcích o více než sto výškových metrů nahoru. Do poloh, kam se sněžná čára za normálních okolností posune až na samém konci léta, se tak odtávání dostalo o dva měsíce dříve, což pro místní ekosystémy znamenalo obrovský a především předčasný příval odtékající vody.
Obr. 2: Odchylka teplotu od normálu ve stupních Celsia v době vrcholu vlny veder v roce 2019 na Aljašce. Zdroj: Washingtonpost
Výzkum navíc potvrdil, že ledovce v přímořských oblastech reagují na oteplování odlišně než ty ve vnitrozemí, což pomáhá ke zpřesnění předpovědi odezvy vodních toků. Aljašské ledovce patří k největším přispěvatelům ke globálnímu zvyšování hladiny světových oceánů a co nejpřesnější pochopení jejich reakce na změnu teploty je naprosto klíčové pro budoucnost.
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.






