Zdroj fotografie: meteocentrum.czZobrazit fotogalerii
Oceány zůstávají mimořádně teplé
Data ukazují, že průměrná teplota povrchu oceánů se v březnu pohybovala jen těsně pod rekordními hodnotami z posledních let. Už v předchozích měsících se oceány držely na velmi vysokých hodnotách a například únor patřil mezi nejteplejší v historii měření. Dlouhodobě tak oceány zůstávají výrazně teplejší než v minulosti, což potvrzuje trend posledních let, kdy se rekordy pravidelně posouvají.
Obr. 1: Oceány zůstávají nadnormálně teplé, nyní i v rekordních hodnotách. Pro srovnání je možné se podívat na klimatický normál 1991-2020, který se pohybuje ve výrazně nižších hodnotách (zdroj: ECMWF/Copernicus.eu)
Proč jsou oceány tak důležité v meteorologii a klimatologii?
Oceány hrají klíčovou roli v klimatickém systému Země. Absorbují více než 90 % přebytečného tepla způsobeného skleníkovým efektem a fungují jako obrovský zásobník energie. Právě proto je jejich oteplování tak zásadní, změny v oceánech se postupně promítají i do atmosféry a ovlivňují počasí po celém světě, a to včetně České republiky.
Dopady: více extrémů i změny cirkulace
Nejdůležitější myšlenka tohoto příspěvku - vzrůstající extremita počasí. Vyšší teplota oceánů znamená intenzivnější výpar a více vodní páry v atmosféře. To zvyšuje potenciál pro vydatné srážky, bouře a další extrémní projevy počasí. Nemusíme jít daleko do historie, stačí se podívat na synoptické příčiny povodní v roce 2024. Meteorolog Dominik Novotný pro Meteocentrum okomentoval situaci tehdy takto:
"Extrémní srážková situace vznikla na základě shody několika náhod - mimo to přehřáté středozemní moře, stacionární tlaková níže zamčená mezi dvěma tlakovými výšemi a výrazně zesílený orografický efekt na pohraničních pohořích. Aby se takto tyto faktory znovu shodly, to je poměrně vzácná záležitost. Vzhledem ale k postupujícím změnám klimatu se přeci jen možnost výskytu extrémních srážek zvyšuje. To vychází z jednoduché fyziky - S oteplující se planetou se zároveň zvyšuje výpar z moří a oceánů, čímž se do vzduchu dostává dostupná vlhkost pro tvorbu srážek. Zároveň teplejší vzduch je schopen na sebe vázat více vody a tato vyšší absolutní vlhkost vzduchu se pak při ochlazení dané vzduchové hmoty musí někde zase vypršet." Tato extrémní situace může být jen příkladem hrozících hydrometeorologických rizik, případně extrémů, které korelují se vzrůstající teplotou oceánů.
Dopady vyšších teplot je ale dalekosáhlejší. Teplejší oceán může ovlivňovat polohu tryskového proudění, vznik tlakových níží i dráhy bouří. Výsledkem jsou situace, kdy některé regiony čelí extrémním srážkám, zatímco jiné sucho. Jinými slovy, mohou se ruku v ruce zároveň zvyšovat kontrasty mezi suchými a vlhkými regiony, a zároveň mezi suchými a vlhkými sezonami/epizodami.¨
Obr. 2: Odchylky a) celkových srážek, b) vzdušné vlhkosti, c) povrchové půdní vlhkosti a d) přízemní teploty vzduchu ve 2 metrech nad zemí v březnu 2026 od normálu 1991-2020. Všechny čtyři obrázky jasně poukazují na to, že březen byl mimo jiné v Evropě plošně teplý a suchý (zdroj: ECMWF/Copernicus.eu)
Globální trend je jednoznačný, co to znamená pro Evropu?
Z dlouhodobého hlediska je vývoj jasný. Poslední roky patří mezi nejteplejší v historii a oceány na tento trend reagují akumulací tepla. Například období 2023–2025 patří mezi vůbec nejteplejší v globálním měřítku. Oceánská teplota přitom nereaguje okamžitě, ale s určitou setrvačností. I proto zůstávají hodnoty vysoké i v obdobích, kdy krátkodobé klimatické jevy, jako je El Niño nebo La Niña, oslabují.
Vyšší teplota oceánů má přímý vliv i na počasí v Evropě. Teplejší Atlantik znamená větší přísun vlhkosti do atmosféry, což může vést k intenzivnějším srážkám nebo silnějším cyklonám. Zároveň se může měnit charakter jednotlivých ročních období. Například přechodná období, jako je jaro, mohou být ještě dynamičtější. Střídají se teplé epizody s vpády studeného vzduchu, což vede k výrazným teplotním kontrastům. Pro běžného čtenáře mohou rekordně teplé oceány působit jako vzdálený problém, který se odehrává „někde daleko“. Ve skutečnosti ale jde o jeden z klíčových faktorů, který ovlivňuje i počasí v Evropě. . V praxi se to může projevit například tím, že srážkové epizody jsou intenzivnější, bouře silnější nebo že se počasí mění rychleji a méně předvídatelně.
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.







