Devět pojmenovaných cyklónů zasáhlo za měsíc Evropu, další systém se řítí k španělskému pobřeží

V uplynulém měsíci zasáhla jihovýchodní a jihozápadní část Evropy neobvykle dlouhá série devíti pojmenovaných cyklón, které přinesly extrémní větry, vydatné deště a bouřlivé moře. Tato série patří mezi nejintenzivnější, jaké byly v poslední době v regionu zaznamenány. Zdroj fotografie: 123rf.com
Zobrazit fotogalerii

Po cyklóně Harry zasahovaly evropský kontinent další tlakové níže jako na běžícím páse

První systém, cyklón Harry, byl pojmenován 16. ledna a odstartoval řetězec systémů, který zahrnoval postupně také Ingrid, Joseph, Kristin, Leonardo, Marta, Nils, Oriana a Pedro. Všechny tyto tlakové níže ovlivnily počasí v západní Evropě a přilehlých oblastech během ledna a února a způsobily řadu významných meteorologických extrémů.

Obr. 1: Evropu letos zasáhlo již devět cyklón, které byly pojmenovány (zdroj: depositphotos.com)

Intenzivní přírodní nepokoje

Větry spojené s některými těmito systémy dosahovaly síly hurikánu a v pobřežních oblastech Atlantiku se vyskytovaly výjimečně vysoké vlny. Naměřené nárazy větru při cykloně Kristin v některých částech Portugalska překročily 200 km/h.

Série cyklón byla doprovázena i mimořádně vydatnými úhrny srážek. Například ve španělské lokalitě Grazalema spadlo během jediného měsíce téměř 3000 mm srážek. To je více než typický roční úhrn na tomto místě, což je skutečnost vyloženě alarmující. Podle AEMET (španělské meteorologické služby) poslední dvě extrémní srážkové epizody (společně s rokem 2024 v této oblasti) přepisovaly v podstatě všechny hodinové, denní i měsíční srážkové rekordy. V různých částech Pyrenejí, Portugalska i Maroka byly zaznamenány srážkové úhrny, které se statisticky vyskytují jen velmi zřídka.

Meteorologická data ukazují, že některé z těchto úhrnů představovaly hodnoty, které by statisticky nastaly maximálně jednou za 100 let, a řada oblastí hlásila dlouhé série deštivých dnů se srážkami nad dlouhodobým průměrem.

Dopady na společnosti a infrastrukturu

Nejvíce zasažené regiony, ke kterým patřila zejména Francie, Španělsko, Portugalsko a Maroko, čelily značným škodám. Statisíce lidí byly evakuovány, mnohé oblasti zasáhly výpadky elektrické energie a ohromné množství infrastruktury bylo poškozeno. Předběžné odhady ekonomických škod přesahují 10 miliard eur. Podle dostupných informací si extrémní počasí vyžádalo minimálně 50 obětí a vyvolalo rozsáhlé humanitární a logistické výzvy v napadených oblastech.

Klimatologický kontext a budoucí riziko

Analýzy klimatologických organizací naznačily, že během této série mohly být srážky o významnou část silnější, než by byly bez současného oteplování planety - v některých případech až o 30 % více, než by odpovídalo předindustriálním podmínkám. Teplý vzduch je schopen nést více vodních par (vyšší absolutní vlhkost dle Clausiovy-Clapeyronovy rovnice), která pak při ochlazení v dané oblasti kondenzuje. K zemi pak může spadnout ohromné množství vody stejně jako tomu bylo na našem území v roce 2024. Tyto výsledky odpovídají očekávaným dopadům změny klimatu na intenzitu srážkových událostí v extrémních cyklonech.

Aktuální analýzy a modelové výstupy naznačují, že podobné seriály silných cyklonálních systémů nejsou vyloučeny i v dalších týdnech, přičemž nový systém Regina by měl dorazit k pobřeží Španělska a přinést další reálná hydrometeorologická rizika, mezi které patří silné srážky, silný vítr a následně případně i lokální povodně.

Mimořádná série cyklon nad Evropou souvisí především s velmi aktivní atlantickou cirkulací v posledních týdnech. Nad severním Atlantikem zesílil a stabilizoval se tryskový proud, který funguje jako rychlý „dopravní pás“ pro jednotlivé tlakové níže postupující směrem k západní Evropě. Současně přetrvával výrazný teplotní kontrast mezi subtropickými a polárními oblastmi, což podporovalo vznik a prohlubování mimotropických cyklon v oblasti polární fronty. Pokud se nad kontinentem nevytvoří blokující tlaková výše, mohou se tyto systémy řetězit jeden za druhým, což je přesně situace, kterou nyní pozorujeme. Extrémní srážky ve Španělsku a Portugalsku byly zesíleny kombinací silného přísunu vlhkosti z Atlantiku, orografického efektu pohoří a teplých sektorů cyklon obsahujících velké množství vodní páry. V teplejší atmosféře navíc roste schopnost vzduchu zadržet vlhkost, což zvyšuje potenciál pro intenzivní srážkové epizody. Vývoj mohl být podpořen i pozitivní fází severoatlantické oscilace (NAO), která obecně favorizuje silné západní proudění a častější postup hlubokých cyklon nad západní Evropu.