Hory se oteplují rekordním tempem: Ohroženy jsou tak zdroje vody až pro miliardu lidí

Pohoří na celém světě čelí bezprecedentní míře oteplování, které postupuje mnohem rychleji než například v nížinách. Nová studie varuje, že dramatický úbytek ledovců a související kolaps horských ekosystémů přímo ohrožují zdroje pitné vody pro až miliardu lidí z celého světa a nejen to je jedním z problémů. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Nová rozsáhlá vědecká studie publikovaná v časopise Nature Reviews Earth & Environment přináší varovná data, podle ní se horské oblasti na celém světě oteplují výrazně rychleji než okolní krajina. Horské ekosystémy tak nyní vykazují podobné známky rychlé degradace, resp. změny podoby ekosystému, jako polární oblasti. To tak má přímý dopad na stabilitu počasí i v našich zeměpisných šířkách.

Dramatické změny se projevují především v charakteru srážek. Zmíněná studie potvrzuje, že srážky jsou na horách častěji ve formě deště než sněhových vloček, a to i v těch vyšších hadmořských výškách. To tak vede k rychlejšímu tání ledovců a narušení proudění vody v horské krajině. Namísto postupného odtávání sněhu během jara čím dále více čelí horské oblasti náhlým přívalům srážek, které zvyšují riziko povodní a sesuvů půdy, jak bylo vidět například při nedávných přívalových povodních v Pákistánu, kde zahynulo kolem 200 lidí.

Obr. 1: Grafy porovnávají vývoj teplot a srážek v horách a nížinách, přičemž potvrzují, že ve velehorách jako Tibet či Skalisté hory postupuje oteplování výrazně rychleji, zatímco v Alpách a Andách dochází k dramatičtějším změnám v úhrnu srážek.  Zdroj: Pepin et al., Nature Reviews Earth & Environment (2025).

Více než miliarda lidí je přímo závislá na horské vodě jako hlavním zdroji pitné vody a závlah pro zemědělství. Týká se to zejména hustě obydlených oblastí v Číně a Indii, které napájí vody z ledovců Himálájí. Úbytek  tzv „věčného sněhu“ a ledu znamená, že v budoucnu mohou tyto regiony čelit kritickému nedostatku vody v suchých obdobích roku, což může vyvolat krize v dodávkách potravin a sociální nestabilitu.

Obr. 2: Modelové simulace ukazují, že ve většině pohoří světa včetně Alp či Himálaje porostou teploty i množství srážek v budoucnu výrazně rychleji než v okolních nížinách.  Zdroj: Pepin et al., Nature Reviews Earth & Environment (2025).

Změna klimatu v horách mění i biologickou rozmanitost. Fauna i flora jsou nuceny se posouvat do stále vyšších poloh, výška hor ale není samozřejmě nekonečná. Mnohé druhy se brzy dostanou na samotné vrchol, odkud už nebudou mít kam ustoupit, což povede k jejich vyhynutí a kolapsu některých unikátních horských ekosystémů. Jednou z největších výzev pro meteorology a klimatology zůstává nedostatek dat z vysokých horských poloh, což ztěžuje přesné modelování vývoje v budoucnu.