Leden 2026 ve světě ve znamení extrémů počasí

První měsíc v roce 2026 se do světa zapisuje ve znamení extrémů počasí. To podtrhuje důležitost včasné a přesné předpovědi a nutnost funkčnosti varovných systémů. Extrémy počasí si vyžádaly těžkou ekonomickou, environmentální a lidskou dan v průběhu tohoto měsíce. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Meteorologické služby jely na plné obrátky

Národní hydrometeorologické služby čelily intenzivním vedrům a požárům, rekordnímu chladnu a sněžení, ničícím lijákům a povodním, které vyskytovaly ve všech makroregionech světa. "Není divu, e extrémní počasí je konzistentně považováno za jedno z největších rizik. Počet lidí ovlivněných katastrofami spojenými s počasím a klimatem stále, rok od roku, roste a hrůzné důsledky na obyvatele byly v lednu viditelné na dennodenní bázi," uvedl Celeste Saulo, který je generálním tajemníkem Světové meteorologické organizace (WMO). 

Obr. 1: Extrémně vysoké teploty jsou jedním z extrémů počasí, kterým regiony světa čelily (zdroj: depositphotos.com)

To právě podtrhuje významnost iniciativ včasného varování počasí, které může zachraňovat životy. Dlouhodobé zvyšování ročních teplot mohou fungovat jakožto palivo pro stále častější a intenzivnější extrémy počasí. Rok 2026 byl mimochodem vyhodnocen jako třetí nejteplejší rok historie. 

Extrémní vedra a požáry

Velké části Austrálie byly v lednu sevřeny dvěma vlnami veder, které mimo jiné vytvořily příhodné podmínky pro vznik požárů (ty byly o to nebezpečnější, protože podmínky byly navíc větrné). Australské meteorologické služby vydávaly výstrahy před horkem ve velkém. Dne 26. 1. jihoaustralské město Ceduna zaznamenala neuvěřitelnou teplotu 49,5 °C. To je pro tuto lokalitu nový rekord. Extrémní maxima zaznamenaly i jiné lokality v jižní Austrálii - severozápadní Victoria, vnitrozemí Nového Jižního Walesu a jihozápadní Queensland registrovaly teploty nad 45 °C. Druhá vlna veder zasáhla Austrálii v časovém horizontu menší než měsíc, očekává se dosažení i 50 °C.

Vlny veder jsou spojovány se zdravotními riziky, zejména v případě takto vysokých absolutních teplot. Jedná se o déletrvající období vedra (většinou 3 nebo 5 a více dní za sebou), kdy teploty výrazně převyšují hodnoty obvyklé pro danou oblast v daném ročním období. Vlny veder jsou mnohdy nazývány jako "tichý zabiják".

Obr. 2: Maximální teploty při horkých vlnách v Austrálii v lednu 2026 (zdroj: Bureau of Meteorology Australia)

"Mimořádně vysoké teploty jsou velice nepříjemné, ale hrozící požáry děsí Australany ještě o něco víc. Tvorbu požárů kromě dlouhodobého sucha a vysokých teplot v příští dnech podpoří také trochu silnější vítr. Stačí pak jakýkoliv omylem založený požár, který by se začal v rozpálené a suché krajině bleskově šířit. Požáry se dokonce někdy rozhoří i bez lidského zavinění. Zdejší vegetace je velice hořlavá, protože australské typy rostlin a stromů obsahují málo vody," okomentoval situaci pro Meteocentrum meteorolog Martin Štros.

Požáry úřadovaly také v Chile v regionech Biobío a Ñuble, které donutily desetitisíce občanů k evakuaci. Došlo ke zničení stovek budov a zemřelo 21 lidí. Vysoké teploty a dlouhodobé sucho zesilovaly požáry také v Patagonii v jižní Argentině. 

Extrémní mráz a sněhové bouře

Obecným zvyšováním teplot dochází k poklesu pravděpodobnosti dosažení rekordních mrazů a ke snížení intenzity studených vln. Na druhou stranu to neznamená, že se tyto jevy nemohou vyskytnout. Snižuje se jen jejich pravděpodobnost. 

V důsledku zeslabeného a narušeného polárního víru, který způsobuje zvlněný polární tryskové proudění, pomohlo zesílit extenzivní intruze mrazivého vzduchu do nižších zeměpisných šířek. Stalo se tak v Severní Americe, Asii a samozřejmě i v Evropě. Na mnoha místech se mimo jiné objevily také sněhové (zimní) bouře.

Obr. 3: Polární vír a ilustrace jeho zeslabení (zvlnění) ukazuje mechanismus proniknutí studeného vzduchu do nižších zeměpisných šířek (zdroj: NOAA)

"Když je vír silný a kompaktní, jeho tvar je víceméně kruhový a mrazivý vzduch z Arktidy proniká na jih jen výjimečně a v mnohem menší síle. Naopak jestliže dojde k oslabení nebo rozpadu víru, velmi studený vzduch může velmi rychle propadnout až do oblastí mírných šířek a výjimečně až do subtropů, zejména nad Severní Amerikou," poskytl pro Meteocentrum informace meteorolog Jáchym Rögner.

Severní Amerika v posledních týdnech zaznamenala masivní sněhové bouře v Kanadě a USA, která přinesla vytvoření mocné sněhové pokrývky, ledovku a silné mrazy. Mnoho letů muselo být zrušeno a výpadky elektrického proudu ovlivnilo stovky tisíc domácností a vedlo až k obětem na životě. Americká národní meteorologická služba tvrdí, že se jednalo o nejdéle trvající studenou epizodu za několik dekád.

Sociální sítě obletěly snímky nové 2 metrové sněhové pokrývky v ruské Kamčatce v prvních dvou týdnech ledna, která napadla na již předchozích 3,7 m napadnutého sněhu v prosinci. Dohromady tato mocnost sněhové pokrývky je rekordní od 70. let 20. století. Problémy se sněhem byly přítomny také v severním Afghánistánu, Pákistánu, Indii a západním Nepálu.

Velké části Evropy byly svědky opakujících se bouří s vydatnými srážkami, silným větrem a vysokými vlnami, znemožňující cestování a působící povodně v mnoha zemích od Irska, přes Spojené Království, do západního Portugalska, Španělska a celého Středomoří.

"Největší hrozba silných srážek se soustředí především do jihovýchodu Itálie, kde modely předpovídají nejen krátkodobé přívalové srážky, ale i trvalý déšť v následujících dnech. Modely počítají se srážkovými úhrny, které mohou lokálně během 24 až 48 hodin přesáhnout hranici 200 až 300 mm, což v mnoha oblastech způsobí riziko vzniku bleskových povodní a zatopení ulic a budov menších měst," komentoval například situaci z 19. 1. 2026 pro Meteocentrum meteorolog Jáchym Rögner.

Obr. 4:  Minimální teploty během ranních hodin dne 11. 1. 2026 ve střední Evropě (Zdroj: ICON/WXcharts.com)

Arktický vzduch zasáhl zejména sever a severovýchod Evropy, ale nevyhnul se ani střední Evropě, když teploty v Česku klesaly k -30 °C. Podle služby The Deutscher Wetterdienst se očekává opětovné rozšíření studeného arktického vzduchu i v příštích měsících, zejména v Norsku, Švédsku, Finsku, evropského Ruska, Pobaltí, případně i střední Evropě. To, zda se studený vzduch propadne i k nám do ČR zatím není zcela jasné, vzhledem ale k výše popsaným mechanismům se tak při příhodných povětrnostních situacích může stát.

Extrémní srážky a povodně i v jiných regionech

V jihovýchodní Africe se v některých státech prosadily extrémní srážky. Mezi nejvíce zasažené státy patřil Mozambik, kde povodně zasáhlo až 650 tisíc obyvatel, stovky tisíc z nich muselo opustit domovy, přičemž poničených nebo zcela zničených domovů bylo až 30 000. Zasáhnutá byla také mosambická metropole Maputo.

V Jihoafrické republice přívalové deště a povodně usmrtily nejméně 30 lidí a smetly mnoho domů, silnic a mostů na severu země. Hydrometeorologickými jevy je tato země postižena jako druhá nejvíce po Mosambiku. 

V Indonésii více než 50 lidí usmrtily na ostrově Jáva masivní svahové sesuvy, které byly vyvolané taktéž vydatnými srážkami. Vzhledem k geologickým charakteristikám, (ne)stabilitě půd a neudržitelnými zemědělskými praktikami, se v tomto regionu nejedná o výjimečnou událost. Nový Zéland zase zasáhly tropické cyklony, které přinesly i rekordní srážkové sumy na Severní ostrov. I zde byly zaznamenány velké škody povodněmi a svahovými sesuvy, které způsobily úmrtí v tábořišti.

První měsíc roku 2026 se tak zapíše mezi měsíce rekordů a extrémního počasí. Ano, v každý měsíc roku bychom v nějaké části světa nešly extrémy počasí, nicméně četnost událostí byla tentokrát nad očekávání. Od sucha a horka, přes bouře, lijáky a povodně, až po silné mrazy a silné sněžení - to vše přispělo do heterogenity výskytu jevů. Všechny tyto události podtrhují opodstatněnost a nutnost funkčních národních meteorologických služeb, které zajišťují včasné varovací systémy a případně nutný nowcasting.