Polární vír hrozí letos kolapsem, víme jak to ovlivní nadcházející zimu v Evropě

Vysoko nad Arktidou se během zimy každoročně pohybuje rozsáhlá oblast studeného vzduchu, známá jako polární vír. Jeho síla a stabilita rozhodují o tom, zda bude zima v Evropě spíše teplejší a vlhčí, nebo se vpády arktického vzduchu. Letos meteorologové upozorňují, že by mohl častěji a výrazněji slábnout, což by tak zvýšilo pravděpodobnost mrazivých epizod i v nížinách. Zdroj fotografie: Depositphotos
Zobrazit fotogalerii

Co je to vlastně polární vír a jak se chová?

Vysoko nad zemí ve stratosféře rotuje nad pólem během zimního období velká oblast studeného vzduchu zvaná polární vír (anglicky polar vortex), většinou se nachází ve výšce kolem 20 až 50 km nad povrchem země. Tento jev udržuje extrémní chlad uzamčený u pólu, což pro nás ve střední Evropě obvykle znamená mírnější zimu s vlhkým oceánským prouděním od Atlantiku.

Obr. 1: Mechanismus fungování polárního víru. Zdroj: NOAA

Když je vír silný a kompaktní, jeho tvar je víceméně kruhový a mrazivý vzduch z Arktidy proniká na jih jen výjimečně a v mnohem menší síle. Naopak jestliže dojde k oslabení nebo rozpadu víru, velmi studený vzduch může velmi rychle propadnout až do oblastí mírných šířek a výjimečně až do subtropů, zejména nad Severní Amerikou.

Z nedávné historie stojí za zmínku například závěr února a přelom března roku 2018, kdy vír na konci zimy díky náhlému stratosférickému oteplení oslabil a do střední Evropy proudil velmi chladný vzduch. Ačkoliv u nás v Evropě nejsou tak velké extrémy jako především v Kanadě a USA, kde přináší do stejné zeměpisné šířky jako je Praha mrazy až k neuvěřitelným - 40 °C. I tak může mít na naše počasí opravdu velký vliv.

Obr. 2: Teplota ve výšce 850 hpa (cca 1500 m n.m.) na konci února 2018, kdy došlo k rozpadu polárního víru. Zdroj: Wetterzentrale.de

Vliv na letošní počasí v Evropě

Z pohledu Evropy je situace letos zvlášť napínavá. Někteří meteorologové upozorňují, že by polární vír mohl být slabší než obvyklé, což by zvýšilo šanci na jeho kolaps a následných výrazných vpádů arktického vzduchu s teplotami výrazně pod bodem mrazu i v nížinách s minimy až k -15 °C nebo -20 °C. Na druhou stranu ale naprostá většina klimatických sezónních výhledů stále počítá pro velkou část Evropy mírnější a teplejší průběh zimy s nadprůměrnými teplotami.