Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Zimní bouřky - vzácnost? Ne tak docela
Bouřky nad Českem nejčastěji pozorujeme v teplé části roku, kdy je k dispozici dostatek energie pro konvekci (stoupání teplého vzduchu) a bouřkové oblaky se snadno „vybudují“ do velkých výšek. Proto má mnoho lidí bouřku pevně spojenou s teplým počasím.
Ve skutečnosti ale existují dva základní typy bouřek podle jejich vzniku:
- Bouřky z tepla (v rámci vzduchové hmoty) - typické pro léto, kdy vznikají především díky ohřevu povrchu a nestabilnímu zvrstvení.
- Bouřky frontální - vázané na studené fronty a frontální rozhraní, které mohou vznikat i mimo léto, někdy dokonce v zimě.
A právě frontální bouřky jsou pro zimní období klíčové. Přechod studené fronty bývá spojen s dynamickým počasím: zesílením větru, rychlými změnami tlaku, výraznou vertikální změnou proudění (tzv. střihem větru) a často i s přeháňkovou činností. Pokud se tyto ingredience sejdou ve správném poměru, mohou i sněhové přeháňky „dostat elektrickou jiskru“.
Kdy a kde se bouřky objevily: záznamy blesků v Česku
Obr. 1: Detekce blesků Blitzortung potvrzuje výskyt bouřky na jihu Moravy kolem 3. hodiny ranní (zdroj: Blitzortung.org)
Na první pohled šlo o situaci, která na radaru mohla působit jako „běžná“ zimní přeháňka. Jenže i taková přeháňka může ve správných podmínkách vyprodukovat několik výbojů - a právě to je pro zimní bouřky typické: bývají krátké, lokální a často sporadické.
Obr. 2: Detailní radarový snímek na jinak ničím nezajímavou přeháňku na jihu Moravy, která však vyprodukovala bleskové výboje (zdroj: Radar Meteocentrum)
Proč se bouřky tvoří i v zimě, když vlastně "není energie"?
V zimě zpravidla převládá stabilní zvrstvení: málo slunečního záření, časté radiační ochlazování u země, inverze, a navíc i nižší absolutní vlhkost vzduchu (to je důležité - relativní vlhkost může být klidně vysoká, ale „vody v atmosféře“ je celkově méně).
Přesto se zimní bouřky objevují, protože je může „vyrobit“ dynamika atmosféry. Typický scénář:
- Studená fronta přinese výškově chladnější vzduch a zvýrazní nestabilitu alespoň v nižších hladinách.
- Zesílí vítr a často se objeví výrazný střih větru (změna rychlosti a/nebo směru větru s výškou).
- Vzniknou intenzivní přeháňky - dešťové, smíšené nebo sněhové - a některé mohou krátce získat bouřkový charakter.
Důležitý detail: zimní cumulonimby obvykle nedorůstají tak vysoko jako v létě. Typicky mají vrcholy třeba kolem 4–6 km, zatímco v létě se mohou blížit 10 km (a více). To souvisí s nižší výškou tropopauzy v zimě a s jiným teplotním profilem atmosféry.
Střih větru: jeden z "motorů" zimních bouřek
Zatímco letní bouřky často stojí na vyšší dostupné energii (CAPE), zimní bouřky mnohdy stojí spíše na kombinaci:
- silného výstupné proudění v přeháňkách (např. na čele fronty),
- výrazného střihu větru, který pomáhá organizaci konvekce,
- a někdy i na výrazné dynamice ve výšce.
Proto se zimní bouřky typicky objevují v přeháňkovém pásu za frontou nebo na jejím čele, a jejich výskyt je často přerušovaný: na radaru lze vidět několik bleskově aktivních buněk, které rychle vzniknou a zaniknou.
Zajímavostí zimních bouřek je, že i když jsou často méně bleskově aktivní než letní, může se v nich relativně častěji objevovat vyšší podíl kladných CG výbojů (cloud-to-ground, mrak–zem). Tyto výboje mohou působit výrazněji - často mají větší elektrický proud, delší trvání (až 3x než zbytek blesků), vyšší teplotu (až 3x než zbytek blesků) a hrom pak někdy zní neobvykle hlasitě či hluboce.
To je mimochodem jeden z důvodů, proč si lidé zimní bouřky často pamatují - i když šlo třeba jen o jeden jediný výboj, je to v zimním tichu velmi nápadné. Není to něco, co by zaniklo v závanu větru nebo případně ve výbuších ohňostroje.
Další pozorování: Dukovany, Slovensko a česko-polské pohraničí
Další svědectví přišlo z oblasti Dukovan, kde Lukáš Valach zveřejnil kamerový záznam potvrzující kolem 4. hodiny ranní světelný záblesk a následně hlasitý hrom. Tento konkrétní výboj ale nebyl zachycen detekční sítí - u zimních bouřek to není nijak výjimečné, protože výbojů bývá málo a mohou být i slabší či hůře detekovatelné.
Zimní bouřky se navíc neomezily jen na Česko. Na západě Slovenska byly hlášeny přeháňky hustého sněžení doprovázené občasnými hromy.
Přes den už byla blesková aktivita v našem okolí spíše ojedinělá, výjimkou byla přeháňka kolem 14. hodiny v okolí polského města Nysa nedaleko českých hranic (viz Obr. 3).
Obr. 3: Bouřka zaznamenaná v česko-polském pohraničí kolem 14. hodiny nedaleko polského města Nysa (zdroj: Blitzortung.org)
Letos zatím jen „slabý odvar“. Minulé zimy nabídly víc
Zima 2025/2026 zatím (alespoň do konce prosince) bouřkám příliš nepřála. Velkou část prosince ovlivňovalo dlouhotrvající období inverzí a stabilního zvrstvení v důsledku blokujících tlakových výší - tedy prostředí, které konvekci zamezuje.
Dynamické počasí se projevuje až v závěru roku, kdy se více prosazují tlakové níže a s nimi i přechody front. Přesto letošní situace (zatím) působí spíše jako jemná ochutnávka oproti některým událostem z minulých zim:
- 7. ledna 2025: bouřky v Praze a okolí přinesly silné nárazy větru a menší kroupy (podrobněji popsal meteorolog Jáchym Rogner v článku pro Meteocentrum).
- 4. ledna 2024: na studené frontě sevyskytly bouřky v okolí Prahy, na Kutnohorsku se objevila blesková aktivita a byl pozorován i shelf cloud – v zimě mimořádně zajímavý úkaz. Později bouřky zasáhly i Moravu, jedna z nich vydržela od Přerovska přes Vsetínsko až k hranici se Slovenskem; u Valašského Meziříčí byl pozorován i mammatus.
- 23. prosinec 2023: výrazně větrné a sněhově bohaté epizody doprovázely místy i bouřky. Blesková aktivita se objevila například v Krušných horách a večer i v širším okolí Prahy; na Moravě pak mimo jiné na Šternbersku, Blanensku či Dačicku.
Může se to zopakovat i tuto zimu?
Ano. Zimní bouřky nejsou každodenní jev, ale v našich podmínkách rozhodně nejsou výjimkou. “. Jakmile se v zimě spojí frontální přeháňky, zesílený vítr, střih větru a aspoň malá míra nestability, mohou se objevit znovu - a někdy i výrazněji než nyní.
Vývoj budeme dál upřesňovat. Doporučujeme sledovat aktualizované předpovědi, naše meteorologické články a také radar (případně detekci blesků), protože zimní bouřky se často projeví velmi lokálně a ve velmi krátkém časovém horizontu.
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.








