Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
V polohách do 400 metrů, kde žije naprostá většina obyvatel Česka, se větší část sněžení snesla k zemi při teplotách slabě nad nulou. Srážky byly místy docela vydatné, ovšem hlavně zpočátku sníh na zemi tál. Je to i tím, že máme zatím teprve listopad. Kdyby stejná meteorologická situace nastala o několik týdnů později, tedy už v době "pravé zimy", bylo by to mnohem horší. Teploty by byly třeba o 2 stupně nižší a celá země by se ocitla pod výraznou sněhovou pokrývkou.
Z toho vyplývá, že i v době oteplování klimatu se stále můžeme dočkat vydatné sněhové nadílky. A zde se dostáváme k takovému zajímavému jevu. Klima v Česku se oproti době před 40 lety oteplilo zhruba o 2 stupně. A právě tyhle dva stupně oteplení sehrály v uplynulých dnech tu klíčovou roli. Být o dva stupně chladněji, sněhu by zkrátka hlavně v nižších polohách napadlo mnohem více. Rozdíl mezi teplotou +1 C a -1 C je totiž z hlediska výskytu sněhu naprosto zásadní. Jeden stupeň nad nulou je tání, jeden pod nulou znamená udržení a přibývání sněhové pokrývky.
Podívejte se, jaké teploty v Česku jsme zaznamenali třeba ve čtvrtek kolem poledne. Na většině území právě kolem klíčového bodu mrazu:
Obr: teploty ve středu ve 12:00 se pohybovaly na většině území kolem nuly, v nížinách slabě nad nulou. Nebýt oteplování klimatu, tak by mrzlo...
Zkrátka, oteplování klimatu nám v minulých dnech ušetřilo mnoho starostí se sněhem. Ušetřilo práci, naftu a posyp silničářům, snížilo počty dopravních nehod a zabránilo rozsáhlejším dopravním problémům. Taky nás samozřejmě na druhou stranu připravilo o všechny příznivé stránky sněhové pokrývky. Nechceme vůbec psát, že je dobře, že ke změně klimatu dochází. Píšeme jen to, že díky ní v minulých dnech nenapadlo zdaleka tolik sněhu, kolik by za této situace napadlo v minulosti..
A co nám sněžení minulých dnů vyslalo za zprávu ve vztahu k nadcházející zimě? Především to, že klima je stále takové, že dokáže do Česka přinést sníh. Pokud může takto sněžit v listopadu i v nížinách, co nás teprve může potkat v opravdu zimních měsících? Na druhou stranu pár zimních dnů ještě během podzimu neříká vůbec nic o tom, že by nás zrovna letos měla čekat nějak zvlášť studená zima. Minulost ukazuje, že to spolu vůbec nesouvisí. Dokonce se může stát, že sněhová pokrývka, která teď místy napadla v nížinách, se během celé zimy klidně ani nemusí už zopakovat....
O výhledu počasí na prosinec si napíšeme v příštích dnech... zatím se podívejte na naši dlouhodobou předpověď.
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.





