Evropské léto 2025: Na západě a na jihu horké, na severozápadě chladné

Evropské léto 2025 bylo 4. nejteplejší od počátku měření. Většina západních a jižních regionů prožilo horké počasí s vlnami veder a malým množstvím srážek. Nejsušší byl jihovýchod, zatímco severovýchod trpěl teplotně podprůměrným a srážkově nadprůměrným počasím. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Čtvrté nejteplejší evropské léto, silně variabilní

Průměrná hodnota přízemní teploty vzduchu (měřené ve 2 metrech) dosáhla v letním období (červen, červenec a srpen) 2025 čtvrtá nejvyšší od počátku měření. Odchylka od klimatického normálu 1991-2020 činila, podle datové sady ERA 5 sahající do roku 1979, celých +0.9 °C. To je o 0.65 °C méně než prozatím rekordně nejteplejší léto 2024 (s průměrnou teplotou 1.55 °C). Toto léto bylo dost podobné létu roku 2021, které bylo jen o 0.07 °C teplejší.

Obr. 1: Odchylky průměrné přízemní teploty vzduchu vzhledem k normálu 1991-2020 pro letní období (červen-srpen) od 1979 (zdroj: Copernicus/ERA5)

Léto to ale bylo v různých oblastech Evropy výrazně odlišné. Ačkoli nadprůměrné letní teploty převládaly na její většině. Ve Spojeném Království, na Pyrenejském poloostrově, v části Francie a v Turecku byly zaznamenány teplotně nadprůměrné podmínky po většinu ročního období. Registrovány byly také tři horké vlny, které přišly na počátku července a na počátku srpna. Do databáze ERA5 v těchto regionech přibylo mnoho teplotních regionů. Španělsko, Portugalsko a Irsko zapisuje nejvíce horké léto za celou historii měření.

Obr. 2: Odpolední teploty 17. července, které na severu Evropy byly rekordní (zdroj: Meteocentrum)

Pro zajímavost - nezvykle teplé podmínky také prožili obyvatelé Skandinávie (Obr. 3), zejména v červenci. V tomto měsíci zde udeřila dlouhá a intenzivní vlna veder. Jak udával náš meteorolog Jáchym Rogner: "Tlaková výše nad severní Evropou přináší v posledním týdnu do Skandinávie velmi teplé až rekordně teplé počasí. Ve Švédku se v nížinách vnitrozemí pohybují maxima v posledních dnech nejčastěji kolem tropických 30 °C." Ještě tepleji bylo v Norsku, kde v jihozápadním Evangeru teplota vystoupala na 34,2 °C.

Obr. 3: Odchylka počtu letních dní (dny s teplotním maximem 25,0 °C a více) vzhledem k normálu 1991-2020 v Evropě za letní měsíce roku 2025 (zdroj: Copernicus/ECMWF)

Jak si léto vedlo z hlediska bioklimatologie?

V létě 2025, maximální hodnoty pocitové teploty (založené na Universal Thermal Climate Index - UTCI, jednom z nejrozšířenějších bioklimatologických indexů) byly nadprůměrné také na většině Evropy. Důkazem je především severovýchodní Španělsko a jihozápadní Francie, dále pak část Balkánu a Skandinávie. V těchto oblastech se odchylky od klimatického normálu 1991-2020 pohybovaly i v jednotkách °C. 

Obr. 4: Dny s vysokými kategoriemi tepelného stresu podle UTCI v Evropě rostou (zdroj: Copernicus/ECMWF)

Většina střední a jižní Evropy prožila "velmi silný" stres z tepla, což je na stupni 9 z 10stupňové stupnice kategorií tepelného stresu. Tato kategorie je vymezena hodnotou UTCI 38 °C a vyšší. Část Pyrenejského poloostrova, Bálkánu, Řecka a Turecka byla sužována i kategorií "extrémní" stres z vedra, která je nejvyšší kategorií UTCI. V těchto regionech se tak stalo nejméně v 1 dni v týdnu s extrémně intenzivní horkou vlnou. 

Část Evropy studená, ale hlavně vlhká

Kontrasty, podobné těm teplotním, byly pozorovány v Evropě v uplynulém létě i z hlediska srážek. I přesto, že celkově Evropa byla sušší, na severovýchodě byl zpozorován nadprůměrný počet srážkových dní se srážkovým úhrnem alespoň 1,0 mm a více.

 

Obr. 5: Anomálie "vlhkých dnů" s množstvím srážek alespoň 1 mm v létě 2025 vzhledem ke klimatickému normálu 1991-2020 (zdroj: Copernicus/ECMWF)

Velmi sucho bylo na Balkánském ostrově, včetně pobřeží Černého moře. Letní srážky byly v těchto regionech tak málo, že padaly "srážkové" (spíše bezesrážkové) rekordy. Nejsušším měsícem byl červen, kdy bylo v částech Balkánu o 5 až 20 méně srážkových dní méně, než je obvyklé.

Na druhou stranu, velmi vlhké počasí registroval náš region, včetně částí Česka, Rakouska, Slovenska, Německa a zejména Polska. Polsko bylo společně s Pobaltím a západním Ruskem velmi výrazně nad průměrem, a to až o 20 "vlhkých" dní více než je obvyklé v klimatologickém normálu 1991-2020. Významné srážky spadly také na severovýchodě Španělska a na severu Itálie, kde v srpnu udeřily silné povodně.