Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Podle nejnovější zprávy vědců ze švýcarského federálního technologického institutu v Curychu ztratily ledovce ve švýcarských Alpách během tohoto roku téměř 3 % na svém objemu. Důvodem byla mimořádně chudá zima na sníh a vlny veder v létě, které způsobily rekordní tání ledu i ve vysokých nadmořských výškách.
Obr. 1: Jezero před ledovcem Rhôny v kantonu Valais ve Švýcarsku se v důsledku ústupu ledovců rychle rozrůstá. Zdroj: Science daily
Podle vědců už od roku 2015 ve Švýcarsku roztála čtvrtina veškerého objemu ledovců a přes tisíc menších jich zaniklo úplně. Minulá zima přinesla málo srážek a nadprůměrně teplé období od října do března, které bylo třetí nejteplejší v historii měření, situaci vůbec nepomohlo.
V některých kantonech dokonce napadlo nejméně sněhu od začátku měření. Poté přišel extrémně teplý červen následován chladnějším červencem, který sice krátkodobě zpomalil tání. Srpnová vlna veder s nulovou izotermou, tedy hranicí, kde se drží teplota pod bodem mrazu, s výškou až nad 5 000 m n.m. ale už vše dokonala.
Obr. 2: Kumulativní průměrná hmotnostní bilance 30 švýcarských ledovců a jejich celková změna objemu ve 20. století. Řady pro jednotlivé ledovce jsou zobrazeny šedou barvou. Zdroj: Huss et al. 2010
Dopady na krajinu
Rychlé tání ledovců má vážné následky zejména pro geomorfologickou stabilitu horského prostředí. V důsledku úbytku ledu dochází k destabilizaci svahů a k nárůstu rizika skalních a ledových lavin. Příkladem je událost ze známého údolí Lötschental, kde ledovcový sesuv zavalil část obce Blatten. Vědci upozorňují, že pokud se současný trend nezmění, většina švýcarských ledovců zmizí během několika desetiletí.
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.







