
Zobrazit fotogalerii
Předpověď aktivity klíšťat
Aktivita klíšťat je silně ovlivněna sezónním vývojem a převládajícími meteorologickými podmínkami posledních dní. Klíčovou roli však hrají i konkrétní podmínky v den, na který je předpověď vydávána. Největší vliv mají výkyvy teplot a srážkové úhrny – klíšťatům obecně prospívá teplé a vlhké prostředí, jejich hlavním nepřítelem je naopak sucho.
Typickým biotopem klíšťat je listnatý nebo smíšený les s porosty křovin a vyvinutým bylinným patrem, které napomáhá udržet vlhkost během dne (obr. 1). Vlhkost bývá vyšší i v blízkosti vodních toků, parků, zahrad nebo neudržovaných pastvin. Naopak méně klíšťat se vyskytuje v sušších jehličnatých lesích bez podrostu, na skalnatých stanovištích nebo v trvale zamokřených oblastech – klíšťata totiž nezvládají extrémní podmínky, ať už sucha, vedra, nebo nadměrná vlhkost. Zajímavostí je, že v zemědělských kulturách, například na polích, se prakticky nevyskytují.
V souvislosti s klimatickou změnou se klíšťata přesouvají i do vyšších nadmořských výšek – dnes už nejsou výjimkou ani nad horní hranicí lesa v našich nejvyšších pohořích. Počátek sezóny souvisí s průběhem zimy: mírné a krátké zimy urychlují jarní nástup aktivity, a tak není výjimkou, když si naši mazlíčci přinesou první klíště už v druhé polovině února.
Obecně bývá hlavní sezóna od března do června s vrcholem v květnu. V létě aktivita klesá kvůli vysokým teplotám a suchu. Druhý menší vrchol nastává na podzim (září/říjen), dokud nepřijdou první mrazy – obvykle v listopadu.
Obr. 1: Ideálním biotopem je na jaře například Litovelské Pomoraví - nížinná lužní krajina s vysokou vlhkostí i během horkých a suchých dní (autor: D. Novotný, Meteocentrum)
V současnosti jsou podmínky pro klíšťata poměrně příznivé, přestože stále panuje sušší období. K tomu se ve svém článku vyjadřoval náš meteorolog Martin Štros. "Od ledna do půlky dubna napršela nebo nasněžila méně než polovina průměrného množství srážek. V oblasti Českomoravské vrchoviny dokonce méně než 40 %. Což když se stane v jednom měsíci, je docela běžné, ale za období tří a půl měsíců už jde o poměrně významnou situaci, která se děje výjimečně," okomentoval situaci ve svém článku.
Aktivita klíšťat vyjadřuje podíl jedinců připravených napadnout hostitele – s její intenzitou roste i riziko přenosu nemocí. Na většině území Česka nyní index aktivity dosahuje čtvrtého stupně z pěti. V takovém případě se doporučuje používat repelent, vyhýbat se kontaktu s vegetací, nesedat si a nelehat do porostu, a pokud možno vůbec nevstupovat do křovin a bylinné vegetace – zejména na okrajích lesů a u vodních toků. Na obr. 2 je vidět, že střední riziko hrozí pouze v malém počtu regionů. Aktivita dočasně poklesne v úterý, ale vzhledem k předpokládanému oteplení ve středu opět stoupne na čtvrtý stupeň. Nejlepší situace bude pravděpodobně na Karlovarsku a v jižních Čechách.
Obr. 2: Předpověď aktivity klíštěte od 21. do 23. 4. 2025 (zdroj: Český hydrometeorologický ústav)
Pylový semafor bliká červeně
I koncentrace pylu v ovzduší je úzce závislá na počasí. Nejvýznamnější faktory představují teplota vzduchu, sluneční svit, srážky a rychlost větru. Změna klimatu ovlivňuje fenologii rostlin – prodlužuje se období, během něhož pyl uvolňují, a tím se zvyšuje i celkové zatížení ovzduší.
Množství pylu se hodnotí na pětibodové škále míry ohrožení, kde první stupeň značí „nepatrné ohrožení“ a pátý „mimořádné ohrožení“. Právě v těchto dnech tzv. pylový semafor bliká červeně. V některých regionech očekáváme během následujících dní až mimořádné zatížení.
V pondělí bude nejhorší situace na severovýchodě a severu republiky – především ve Slezsku (Ostravsko, Opavsko, Bruntálsko, Jesenicko) a na severovýchodě Čech (Královéhradecko, Jičínsko, Trutnovsko), výjimečně i v jiných oblastech (obr. 3). V úterý koncentrace pylu mírně klesne, ale ve středu se opět zhorší – nejvíce na střední, jižní a jihovýchodní Moravě a také na Jičínsku a v přilehlých okresech.
Obr. 3: Pylový semafor pro pondělí až středu 21.-23. 4. 2025 (zdroj: Český hydrometeorologický ústav)
Jak se chránit před klíšťaty a pylem?
V období vysoké aktivity klíšťat (od stupně 3 a výše) se doporučuje:
- používat repelenty s účinnou látkou (např. DEET, Icaridin),
- nosit světlé a dlouhé oblečení při vstupu do přírody,
- po návratu se důkladně prohlédnout, případně osprchovat,
- pečlivě kontrolovat i domácí mazlíčky.
Při vysokém pylovém zatížení (stupeň 3 a vyšší) se rozhodně vyplatí:
- větrat pouze brzy ráno nebo po dešti,
- nosit sluneční brýle a klobouk při pobytu venku,
- po příchodu domů se převléknout a umýt obličej,
- sledovat pylový kalendář, pylový semafor a v případě potřeby užívat antihistaminika ("léky" na alergii)
Více k tématu
Kam dál?
Ochlazení zasáhlo i jižní Evropu, přinášíme aktuální výhled pro největší letoviska
Po nezvykle chladném počasí ve střední Evropě se chladnější vzduch dostal i do velké části Středomoří. V uplynulých dnech zasáhly zejména pobřeží Chorvatska a také Itálie silné bouřky a s tím spojené výrazné ochlazení.
Počasí v Evropě je v poslední době naruby, víme, co to způsobuje
Počasí v Evropě se vymyká v poslední době letním standardům. Zatímco jih a střed kontinentu trápí chlad a déšť, severovýchod zažívá nezvykle teplé a suché období. Za touto situací stojí nezvyklé rozložení tlakových útvarů, které výrazně ovlivňuje proudění vzduchu nad celým kontinentem.
Kdy se vrátí letní počasí? Střednědobý výhled je pesimistický
Léto je v nyní na svém kalendářním vrcholu, ale poslední červencové dny a nejspíš i ty první srpnové tak vypadat nebudou. Tropické třicítky jsou nyní v nedohlednu a ani letních 25 °C se v některých dnech nedočkáme.
Bouřky už jsou tu, zhoršila se předpověď na neděli
Nové výpočty modelů změnily výrazně zvýšily odhad množství srážek pro východní část republiky a to zejména na neděli. Vydatné deště tam můžou zvednout hladiny řek i na stupně povodňové aktivity.