Zdroj fotografie: Zuzana KlukováZobrazit fotogalerii
Leden 2025 podle modelu klimatologického modelu CFS
Nejnovější výstup z modelu CFSv2 (Climate Forecast System), který je spravován Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) a jeho programem NCEP (National Centers for Environmental Prediction), naznačuje, že v podstatě pro celou severní polokouli bude leden 2025 nadprůměrně teplým měsícem. Nejvyšší hodnoty vykazuje Arktida a velká část Sibiře (Obr. 1), a to až o 4,0 a více °C, což pochopitelně může mít velký vliv na počasí v lednu 2025 v Evropě. Pro samotnou Evropu očekává, že zejména severní polovina bude o 1,0 až 2,0 °C teplejší, do této oblasti bude spadat i území České republiky. Jižní polovina Evropy bude o něco chladnější, zhruba 0,5 až 1,0 °C oproti normálu (viz detailní snímek Obr. 2). V praxi to ne zcela přesně znamená (pozor totiž na rozdíl mezi průměrnou měsíční teplotou a mediánem hodnot), že jestliže je průměrná lednová teplota klimatologického normálu 1991-2020 v ČR na hodnotě -1,4 °C, letošní leden může mít průměrnou měsíční teplotu od -0,9 °C po 0,6 °C. Rozhodně by se ale v rámci našeho území nejednal o rekordně teplý leden, například leden 2023 měl průměrnou měsíční teplotu 2,0 °C.
Obr. 1: Výstup z modelu CFS značí nadprůměrné teplý leden v podstatě pro celu severní polokouli (zdroj: NCEP/NOAA)
Hodnoty průměrné teploty se ale budou v krajích ČR (a také na menší měřítkové úrovni) pochopitelně lišit. V posledních 10 letech byl nejteplejší leden v roce 2023 (2,0 °C), následovaný lednem 2018 (1,8 °C) a 2015 (0,9 °C). Naopak jednoznačně nejchladnější leden jsme prožili v roce 2017 (-5,6 °C, to bylo 3,6 °C pod normálem). Poměrně chladný leden byl i v roce 2021 (-1,1 °C) a v roce 2019 (-1,7 °C)
Obr. 2: Detailní snímek výstupu CFS pro Evropu (zdroj: NCEP/NOAA, vlastní zpracování)
Leden 2025 podle modelu ECMWF
Na nadprůměrně teplém lednu se shoduje i model ECMWF (European Centre for Medium-Range Weather Forecasts) spravovaný Evropským centrem pro střednědobou předpověď počasí. Tento klimatický model vidí pro většinu území Evropy to, že leden 2025 bude na 50 % až 60 % nad střední hodnotou teploty pro tento měsíc. Nižší šance jsou v jihovýchodní Evropě, částečně ve Francii a také v oblasti Islandu. Naopak mořské a přímořské oblasti se pohybují v pravděpodobnosti 60 a více %. Česká republika se zároveň vyskytuje v oblasti, pro kterou se předpokládá odchylka 1,0 až 2,0 °C nad střední hodnotou. Jde tu tedy vidět poměrně významná shoda (ač v praxi se samozřejmě medián a průměrná hodnota liší) mezi modely ECMWF a CFS, což jen potvrzuje vysokou pravděpodobnost nadprůměrně teplého ledna 2025.
Obr. 3: Leden 2025 podle modelu ECMWF (zdroj: Climate.copernicus.eu)
Leden 2025 podle Meteocentra
Leden 2025 se již vykresluje i podle modelu Meteocentra, který zpracovává klimatologická data strojovým učením. Jak je vidět na Obr. 4, kde je zobrazen měsíční výhled pro Prahu, teploty vzduchu se v průběhu měsíce v drtivé většině předpokládají nad nulou. Na druhou stranu, zatím nic nenasvědčuje tomu, že by měly přesáhnout 5 °C. Noční minimální teploty klesnou až na -3 °C, mnohdy ale budou na 0 nebo 1 °C. Půjde tak s nejvyšší pravděpodobností o počasí mezi zimou a pozdním podzimem s poměrně velkou oblačností a občasnými srážkami, sněhovými i dešťovými. To ale neznamená, že s upřesňováním předpovědi nemůže nastat nějaký krátkodobý propad studeného vzduchu s mrazivými teplotami.
Obr. 4: Výhled počasí na leden 2025 v Praze podle Meteocentra
Jinak tomu může být v případě Ostravy, kterou jsme přidali pro referenci. Ostravská aglomerace to totiž "nemá daleko" ke studenému arktickému proudění, které se často vyskytuje ve východní Evropě a v oblasti Sibiře. Model Meteocentra předpokládá v 1. dekádě podobný průběh počasí jako v Praze, nicméně od 11. ledna naznačuje vysokou šanci na sněhové srážky a také na ledové dny (den, kdy se po celý den vyskytuje mráz). Některá denní maxima tak mohou být na hodnotě -2 °C a minima i kolem -5 °C. I přesto se zde o žádnou ladovskou zimu zatím jednat nebude. Na závěr článku jsme zpracovali porovnání posledních 10 lednů (od roku 2014 po rok 2024) z hlediska průměrné měsíční teploty (sloupce) a odchylky od klimatického normálu 1991-2020 (přepočítáno, spojnice). Jak lze vidět, rok 2017 byl skutečnou odchylkou v porovnání s ostatními roky. Pro zajímavost a pro zamyšlení přidáváme také hodnoty klimatických normálů 1991-2020 (-1,4 °C) a 1981-2010 (-2,0 °C), kde došlo mezi těmito dvě ukazateli k oteplení o 0,6 °C.
Obr. 5: Porovnání lednů od roku 2014 po 2024 (data: ČHMÚ, vlastní zpracování)
Více k tématu
Kam dál?
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.
Houbařská sezona konečně začíná; mapy ukazují, kde začínají růst
Dlouhé měsíce sucha, navíc spojeného s vysokými teplotami, způsobily, že během léta bylo skoro nemožné si z lesa odnést nějaké houbařské úlovky. Teprve deště v minulém týdnu dodaly aspoň na část republiky potřebnou vláhu, která je hlavní podmínkou růstu hub.










