Co to jsou nebezpečné meteorologické jevy?

Ve zpravodajství o počasí se zřejmě nejčastěji obecně šíří zprávy o hydrometeorologických extrémech, případně o jiných zvláštnostech, které jsou s nimi spojené. To je zcela pochopitelné, protože takové jevy často také způsobují výraznou škodu na majetku nebo ztráty na životech. Co to ale vlastně nebezpečný meteorologický jev je? Jak ho vymezit? Když každý z nás to vnímání může mít jiné... Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Nebezpečné meteorologické jevy (jinak také meteorologické hazardy/meteorologická ohrožení) je označení pro široký soubor různorodých jevů, které mohou způsobit výraznou materiální škodu nebo újmu na zdraví a životech obyvatelstva. V meteorologii se tímto myslí většinou povětrnostní ohrožení, tedy ty krátkodobější a mnohdy i katastrofičtější (oproti déletrvajícím klimatickým ohrožením). Povětrnostní jevy můžeme dělit podle meteorologických prvků, kterých se týkají - například teplotní (vlny veder, studené vlny, extrémní teploty, tropické noci nebo náhlá změna teploty), srážkové (námrazové jevy, intenzivní nebo vydatné srážky, ale na druhou stranu i meteorologické sucho) a větrné (vichřice, tornádo). V každém případě platí, že je důležité tyto jevy sledovat také i ve společném působení - například sucho + vítr + vysoké teploty.

Obr.1: I přes to, že v médiích často rezonují jevy spojené s vysokými teplotami, nelze zapomínat i na jevy související s mrazem. Autor: D. Novotný

Je asi obecně známo, že i v České republice se můžeme setkat s celou řadou těchto jevů. V zimním období jsou velmi rizikové námrazové jevy, ledovka a náledí (tyto tři jevy se od sebe liší vznikem, avšak příliš ne projevem) ohrožující dopravní infrastrukturu i zdraví obyvatel v případě uklouznutí nebo pádu. Dále jsou to obecně nízké teploty (silný mráz), které způsobují stres z chladu a zvyšují riziko umrznutí, sněhové jevy (vysoká sněhová pokrývka, silné sněžení) nebo i spolupůsobení sněhu a větru (sněhové jazyky, sněhové závěje, sněhové převisy, které pak zvyšují riziko pádu lavin). V zimě (zimním půlroce) se často setkáváme také se silným větrem a mimotropickými cyklonami (viz Kyrill 2007, Emma 2008 a jiné orkány). 

Obr. 2: Bouřka vznikající nad Českým Středohořím. Autor: D. Novotný

Naopak v letním období území České republiky trápí jevy spojené s vysokými teplotami - extrémně vysoké teploty, vlny veder (v meteorologii horké vlny), tropické dny, supertropické dny i tropické noci. K tomu všemu se přidávají bouřky, které samy přinášejí celou škálu dalších jevů - silné srážky, kroupy, nárazový vítr, húlavu, downburst nebo i tornádo, které se z pochopitelných důvodů dostalo do povědomí společnosti zejména po červnu 2021. Kromě toho se v suchých bezesrážkových obdobích také zvyšuje riziko vzniku požárů.

Nebezpečných meteorologických jevů, se kterými se můžeme setkat, je samozřejmě mnohem více. Jsou to obecně i vydatné srážky nebo s nimi související povodně, které spíše řadíme k jevům hydrologickým. Jednotlivým skupinám jevů, jejich výskytům a dopadům v Česku, se budeme věnovat v dalších článcích tomuto tématu se věnujícím.