Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Potvrdilo se to, co jsme psali již dříve. S průměrnou teplotou 8,1 °C se únor 2024 odchýlil o +5,4 °C od klimatického normálu 1991-2020. Od předešlého klimatického normálu 1961-1990 je odchylka ještě vyšší, a to +6,7 °C. A konečně, od dlouhodobého průměru (tj. 1775–2014) odchylka činí neuvěřitelných +7,4 °C. Máme také za sebou měsíc, který byl o 1,2 °C teplejší než aktuálně již druhý nejteplejší únor 2020 (průměrná měsíční teplota 6,9 °C).
Letošní únor by byl silně až mimořádně nadprůměrný také ve srovnání s březnem. Za posledních 250 let bylo zaznamenáno pouze 12 březnů, jejíchž měsíční teplota byla vyšší (což představuje pouze 5 %). Lze ho dokonce srovnávat s dubnem, protože 64 dubnů (to je 25,7 %) byly chladnější. Pro zajímavé srovnání, nejchladnější duben byl zaznamenán v roce 1839 s průměrnou měsíční teplotou pouhých 4,9 °C. Nejchladnější únor byl v roce 1929, kdy průměrná měsíční teplota dosáhla -11,0 °C, což je o 19,1 °C méně než únor 2024!
Letošní zima jako celek (prosinec–únor) patřila mezi první 3 nejteplejší dosud zaznamenané zimy. Zima 2023/2024 dosáhla průměrné teploty 5,1 °C, díky čemuž se od normálu 1991–2020 odlišuje o +2,8 °C. Od dlouhodobého průměru na této stanici 1775–2014 pak o +4,8 °C.
Nutno podotknout, že nelze říci, zda je takto teplý měsíc projevem změny klimatu. Stanice v Praze-Klementinu měří od roku 1775, za tu dobu se podoba hlavního města značně pozměnila. V datech se tedy projevuje vliv tepelného ostrova města, růst obyvatel, dopravy, hustoty a intenzita zástavby a další proměnné. Jako meteorologové můžeme hovořit, že jde o výrazný výkyv v rámci meziroční variability (tj. každý rok má odlišný průběh počasí) a rozhodně to neznamená, že budou nadcházející zimní měsíce v příštích letech probíhat stejně. Mluvit lze však o tom, že ve spojení s klimatickou změnou budeme zažívat častější a intenzivnější odchylky (ať už kladným nebo záporným směrem) počasí. To vše je ale stále předmětem dalšího bádání.
Na teplé počasí také zareagovala příroda (autor fotografie: D. Novotný)
Pozn.: Jako klimatický normál je v meteorologii a klimatologii na našem území uvažováno 30-leté období. Pro srovnání měsíčních a ročních průměrných teplot aktuálně slouží klimatický normál 1991–2020.
Více k tématu
Kam dál?
Víkend už v podzimním duchu, ale jeden letní den si ještě užijeme
Zatímco páteční denní maxima šplhala až nad tropickou třicítku, víkend se po nočním přechodu studené fronty ponese ve zcela jiném stylu. Milovníci léta však dostanou ještě šanci si na chvíli užít příjemně vysokých teplot.
Počasí bude jako na houpačce. V pátek až 30 °C, příští týden může být na Moravě 32 °C
První zářijové dny přinesou do Česka velmi proměnlivé počasí. Po oblačnějším čtvrtku se v pátek výrazně oteplí a teploty vystoupí až ke 30 °C. V sobotu přejde přes Česko studená fronta s deštěm a ojedinělými bouřkami, neděle už ale nabídne slunečné počasí. Začátkem příštího týdne se znovu oteplí a na jihu Moravy může být až 32 °C. Poté dorazí další déšť a výraznější ochlazení.
Na Orlíku padl v úterý večer novodobý rekord, historický okamžik přijde už za pár dnů
První zářijový den přinesl při tradičním večerních upouštění Orlické přehrady pokles hladiny vody pod úroveň, která byla dosažena v prosinci 2019. Už jen posledních pár desítek centimetrů chybí k tomu, aby nastal historický okamžik Vltavské kaskády.
Začal meteorologický podzim, léto se ale vzdát nemusí. Září může být výrazně teplejší a sušší
Prvním zářijovým dnem začal meteorologický podzim. Změna ročního období ale rozhodně neznamená automatický konec letního počasí. Naopak - současné dlouhodobé modely se poměrně výrazně přiklánějí k teplotně nadprůměrnému září a část Evropy může v dalších dnech stále zažívat teploty vysoko nad 30 °C. Jedna změna je ale jistá: během září v Česku ztratíme více než 100 minut denního světla.






