Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Zatímco v jiných letech se krajina často nachází ještě pod sněhem, letos bylo už na konci února k vidění mnoho kvetoucích rostlin, ale i keřů keřů a dokonce i stromů. Krokusy, bledule, ze stromů pak olše nebo vrby na jihu Moravy už vykvetly také mandloně, tedy první ovocný druhů stromů. Květenství těchto druhů je místy až o měsíc dřívější než bývá obvyklé. V ovzduší už zaznamenáváme spousty pylů, což zajímá alergiky. Výrazně urychlený vývoj vegetace se týká celé republiky. Růst začíná tráva a sní se objevuje aktivita klíšťat.
Příčina je zcela jasné - výrazně teplejší počasí, které započalo už na konci ledna a trvalo po celý únor. A s počátkem března nadále pokračuje. Rostliny začínají být vegetačně aktivní při teplotách okolo +5°C a meteorologové proto na začátku jara sčítají tzv. teplotní sumy, což je míra překročení denní teploty 5 °C. Zaznamenává se, o kolik v daném dnu teplota překročila 5 °C a tyto hodnoty se pak den po dni sčítají (např. tedy při teplotě 7 °C se za daný den do sumy započítají 2 stupně). Celkové sumy teplot nyní odpovídají stavu běžnému na začátku dubna! Teploty jsou napřed ještě více, než vegetace.
Předčasné kvetení samozřejmě představuje určité riziko pro přírodu. Během března může přijít mráz a květy spálit. Spálení květů ale většinou poškodí pouze úrodu, nikoliv rostlinu samotnou. Rostliny a stromy, které kvetou časně, jsou proti působení mrazu odolnější, klasické ovocné dřeviny ještě nevykvetly. Problém by nastal, pokud by teplé počasí pokračovalo ještě třeba další dva až tři týdny, na konci března by vykvetly i ovocné stromy, a pak by přišel mráz. To by mělo na úrodu dramatické dopady. Na konci března se přitom v minulých letech objevily ranní teploty i okolo -5 °C v nižších polohách!
V důsledku globálního oteplování začíná vegetační období stále dříve, a tento trend bude pokračovat. Letos se to obzvlášť projevilo. Oteplování klimatu však způsobuje i to, že jarní mrazy už nenastávají tak pozdě, zkrátka se počasí posouvá celé. Tedy pro přírodu se z tohoto pohledu nic moc nemění. Riziko, že stromy vykvetou dřív a pak je spálí mráz je zcela přirozené a vyskytuje se v našem klimatickém pásu od nepaměti. To co se mění je jen načasování - dřív hrozila tato situace v dubnu a nyní se s tím postupně budeme setkávat už v březnu.
Otázka, zda se v daném roce úroda poškodí jarními mrazíky, tedy s námi existovala vždy, existuje i letos a existovat bude i v budoucnu. Letos se jen celý problém odehrává o něco dříve. Snad tedy budeme mít štěstí a stromy si s vykvetením ještě počkají, nebo se mrazy už neobjeví.
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.





