Zdroj fotografie: 123rf.comZobrazit fotogalerii
Jak je známo, jedním ze zásadních dopadů oteplování klimatu je růst světové hladiny oceánů. Jde o logický důsledek roztávání ledovců, jejichž vodní zásoba končí v moři, a také tepelné roztažnosti vody vyplývající z jejího oteplování. Stejně jako tempo oteplování klimatu, také zvyšování hladiny moří se neustále zrychluje.
Na začátku 20. století se zvyšovala hladina moře o zhruba 0,5 mm za rok, což je skoro zanedbatelné. Během 20. století však tempo zrychlovalo, v polovině století už to byl více než 1 mm za rok a na konci 20. století došlo k dalšímu zrychlení a to výraznému, v 90. letech se hladina moře zvyšovala už o více než 2 mm za rok. A nyní v posledních letech už pozorujeme zvyšování hladiny oceánu o zhruba 4 milimetry za rok! Z toho vyplývá, že před sto lety byla hladina oceánu o 20 cm níže než nyní. A pokud současný trend zůstane nezměněn, tak za dalších sto let může být dokonce o půl metru výše než nyní. Pokud by se vzestup hladin ještě zrychlil, může to být i podstatně více.
A to už bychom poznali na pobřežních oblastech, kde by došlo k zaplavování pláží a různých pobřežních nížin. Přitom růst hladiny není v rámci Země zcela rovnoměrný, v rámci Evropy se třeba více projevuje v severních oblastech jako je Baltské moře, kde roste hladina výrazně rychleji než ve Středomoří.
Zatím si moc změn hladin moře nevšímáme, protože jeho přirozené kolísání vlivem přílivu a odlivu, jakožto i vlnění, je větší. Nejvíce se rostoucí hladina projevuje při silnějších bouřích, jako jsou hurikány, ale i běžné evropské zimní bouře. V té chvíli se mořské vlny dostávají o kousek dál než v minulosti, a to může působit značné problémy. Zejména tam, kde jsou u moře města. Uvidíme, jak si naše společnost s rostoucí hladinou do budoucna poradí...
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.





