Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Světová meteorologická společnost vydala studii o rychlosti a dopadech oteplování klimatu v Evropě. Vzestup průměrné teploty v Evropě ve výši 1,5 °C za posledních 30 let je dvojnásobný oproti celosvětovému průměru. Zdánlivě nejde o příliš velkou změnu teplot a běžní lidé by si ji sami o sobě moc nevšimli (snad kromě úbytku sněhu v zimě). Pro ekosystémy je to však velmi zásadní změna, která s sebou navíc nese i změny další. Nemění se jen teploty a pokud ty se mění, tak také různým způsobem.
Například u nás v Česku rostou teploty v létě a v zimě, ale podzimní teploty se moc nezvyšují (i když letošní rok to zrovna nepotvrzuje). Více rostou noční teploty než denní. A hlavně je tu dopad na srážky. V letním období jich ubývá, a je to patrné právě v oblastech střední, západní a východní Evropy. V zimním období zase přibývá srážek v severní polovině Evropy. Ty jsou však ve srovnání s minulostí častěji deštivé, kvůli všeobecně vyšším teplotám. Tyto trendy by měly pokračovat i v dalších letech.
Nejviditelnějším projevem oteplování je úbytek ledu v Grónsku a v ledovcích v Alpách. Oproti tomu ledovcům na Islandu nebo ve Skandinávii se daří poměrně dobře a některé dokonce díky vydatným zimních sněhovým srážkám i rostou. Pomaleji viditelné změny se odehrávají v krajině, posouvá se rozšíření některých rostlin a živočichů. U nás je to typicky vidět na postupném ustupování smrkových porostů z niších poloh. Zde je požírá kůrovec, ale souvislost s oteplováním klimatu je zřejmá - kůrovci se daří, protože ubývá zimních mrazů a smrky v nižších polohách nemají dost vláhy. Kůrovcové kalamity ničící smrkové lesy jsou také důsledek změny klimatu.
Samozřejmě, přestože se klimatická změna často hodnotí jako ekologický problém, tak celá řada dopadů zvyšování teplot je naopak pozitivní. Jeden z takových zažíváme právě nyní, kdy se nám díky teplému počasí daří šetřit na drahých energiích.
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.





