Zdroj fotografie: 123rf.comZobrazit fotogalerii
Nejen v Česku se letošní zima vcelku vyvedla, také z globálního pohledu byly teploty v období od prosince do února relativně nízké. Tedy, pokud vezmeme celosvětový průměr a porovnáme ho z předchozími lety. Zima 2020/21 byla nejstudenější za posledních sedm let. Na jižní polokouli měli v této době léto, které zde bylo nejstudenější dokonce za posledních 9 let. Ve srovnání s průměrnými teplotami ve 20. století stále platí, že byla letošní zima výrazně nad průměrem. Avšak při zohlednění jen posledního desetiletí byly teploty naopak pod průměrem.
Z regionálního hlediska se o nižší teploty tentokrát zasloužila především Sibiř, když Rusko zažilo po delší době studenou zimu s teplotami pod normálem. Jedná se o rozsáhlou oblast, která má značnou váhu v celosvětovém průměru. Období od prosince do února bylo relativně chladné i třeba v Austrálii. Oproti tomu byly oblasti teplotně nadprůměrné, což se týká zejména jihovýchodní Evropy a pak větší části Afriky. Z jiné části světa se pak nadprůměrné teploty vyskytly na východě Kanady.
V posledních letech teploty ve světě stále stoupají a období posledních tří měsíců tak představuje zajímavou přestávku v tomto vývoji. Předpokládáme, že jde spíš o náhodu než o změnu trendu. O zastavení oteplování klimatu bychom mohli mluvit až v případě, že by přišlo chladnějších několik let a nikoli jen jedna sezona. Nabízí se určitá hypotéza o vlivu koronaviru, resp. dopadu některých opatření (např. omezení letecké dopravy) na vývoj klimatu. K tomu však chybí opodstatnění - koncentrace skleníkových plynů zůstávají stejně vysoké až rostoucí. Jiný vliv by opatření proti pandemii mít neměla. Opět tedy jde nejspíš jen o náhodu.
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.





