Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii V médiích se v posledních dvou týdnech objevují informace o záplavách v italském městě Benátky, jedním z největší turistických magnetů na světě. Teď v neděli přichází už třetí vlna v tomto měsíci, která zaplaví ulice města. Povodně se v tomto městě tradičně objevují v podzimním a zimním období, na tom není nic neobvyklého. Problém je, že povodně jsou ve městě stále častější a vyhlídky do budoucnosti nejsou zrovna růžové...
Město se totiž postupně potápí pod hladinu moře. Nachází se na ostrově uprostřed laguny, přičemž celá oblast se propadá díky tektonickým pohybům, navíc je propad podpořen nešetrnými stavebními zásahy v oblasti během 20. století. Do toho se přidává pozvolný nárůst vodní hladiny moře v důsledku oteplování klimatu na Zemi. Za posledních sto let tyto faktory dohromady způsobily pokles města oproti hladině moře asi o 30 centimetrů. Situací, kdy voda zaplaví zdejší ulice, náměstí a budouvy, je proto čím dál více. A dalších desítkách let bude trend pokračovat. Odhaduje se, že na konci 21. století by už byly Benátky pod vodou po většinu času!
Zdánlivě tak město spěje pomalu k neodvratnému konci. Postupně se stane neobyvatelné, a časem bude už jen výjimečně přístupné suchou nohou, a později zmizí pod hladinou úplně. Jenže turistická a kulturní hodnota města je enormní, a tak se Itálie už po povodních v roce 1966 rozhodla prohlásit záchranu Benátek za národní zájem. Později vznikl projekt "Mojžíš", jakási soustava bariér, která v případě zvýšení vodní hladiny zabrání mořské vodě v průniku do města. Po mnoha odkladech se začalo stavět v roce 2003, původně mělo být hotovo v roce 2011, ale dodnes není stavba dokončena. Nyní se dostavba ochrany jeví reálná v roce 2022.
Mojžíš nejspíš město na nějaký čas ochrání, ale jelikož se město bude nejspíš dál propadat a hladina moře dál růst, časem tyto zábrany nebudou stačit. Bude třeba vymyslet nový plán, časem nejspíš úplné obehnání města protipovodňovými hrázemi. Náklady by byly sice obrovské, ale Italové zřejmě Benátky potopit nenechají. V Nizozemsku žijí lidé čtyři metry pod hladinou moře, takže v tomto směru je inspirace možná.
Je tedy stále velká šance, že o Benátky jen tak nepřijdeme. I když přirozenou cestou by brzy dokráčely ke své zkáze...
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.





