Množství CO2 ve vzduchu je v těchto dnech na historických rekordech

Růst koncentrací nadále zrychluje. Zdroj fotografie: 123rf.com Právě v těchto dnech zaznamenáváme každoroční vrchol koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší. V sobotu 18. května se dostalo průměrné množství CO2 v atmosféře na hodnotu 409,73 PPM (počet částic z milionu), což je nejvyšší naměřená úroveň od doby, kdy jsme schopni tento jev měřit. Jedná se o průměr z několika stanic umístěných v různých částech světa. Každým dnem už nastane obrat a množství oxidu uhličitého začne klesat. Přes léto ho rostliny více spotřebovávají než uvolňují a tak jeho koncentrace ve vzduchu klesá. Na podzim se situace znovu otočí.

Meziroční růst koncentrace CO2 činí nyní +2,6 PPM. Tempo je to zhruba stejné jako v posledních pěti letech, ale z hlediska minulých desetiletí je aktuální růst od roku 2015 extrémně rychlý, podstatně rychlejší než v minulosti. Koncentrace oxidu uhličitého se za posledních 50 let zvýšila zhruba o 25 %, když ještě na konci 60. let 20. století se pohybovala pod 330 PPM. Na začátku průmyslové revoluce se množství oxidu uhličitého pohybovalo kolem 280 PPN.

Rychle rostoucí množství oxidu uhličitého pro nás není zdravotním problémem - tento plyn naše tělo i samo vyrábí a nijak mu neškodí (v koncentracích které jsou v atmosféře výhledově dosažitelné). Jeho větší množtví mírně podporuje růst rostlin.  Podstatnějším a často zmiňovaným dopadem tohoto plynu je ale skleníkový efekt - zadržování tepelného záření zemského povrchu. Plyn totiž toto záření pohlcuje, a tedy nepouští teplo do vesmíru, nýbrž ho drží v atmosféře a způsobuje oteplování vzduchu. Známé to globální oteplování.

Prognózy klimatologů ukazují, že koncentrace oxidu uhličitého dál rychle poroste. Obrat v trendu je v nedohledu, opatření na zmírnění lidmi produkovaných emisí oxidu uhličitého jsou zatím v plenkách a výraznější dopad mohou mít až v řádu dalších desetiletí. Navíc ve světě je mnoho států, včetně USA, které se k omezování tohoto skleníkového plynu nehlásí.