Evropa se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa

Za posledních 30 let vzrostla průměrná teplota asi o 1,5 °C Zdroj fotografie: 123rf

Světová meteorologická společnost vydala studii o rychlosti a dopadech oteplování klimatu v Evropě. Vzestup průměrné teploty v Evropě ve výši 1,5 °C za posledních 30 let je dvojnásobný oproti celosvětovému průměru. Zdánlivě nejde o příliš velkou změnu teplot a běžní lidé by si ji sami o sobě moc nevšimli (snad kromě úbytku sněhu v zimě). Pro ekosystémy je to však velmi zásadní změna, která s sebou navíc nese i změny další. Nemění se jen teploty a pokud ty se mění, tak také různým způsobem.

Například u nás v Česku rostou teploty v létě a v zimě, ale podzimní teploty se moc nezvyšují (i když letošní rok to zrovna nepotvrzuje). Více rostou noční teploty než denní. A hlavně je tu dopad na srážky. V letním období jich ubývá, a je to patrné právě v oblastech střední, západní a východní Evropy. V zimním období zase přibývá srážek v severní polovině Evropy. Ty jsou však ve srovnání s minulostí častěji deštivé, kvůli všeobecně vyšším teplotám. Tyto trendy by měly pokračovat i v dalších letech.

Nejviditelnějším projevem oteplování je úbytek ledu v Grónsku a v ledovcích v Alpách. Oproti tomu ledovcům na Islandu nebo ve Skandinávii se daří poměrně dobře a některé dokonce díky vydatným zimních sněhovým srážkám i rostou. Pomaleji viditelné změny se odehrávají v krajině, posouvá se rozšíření některých rostlin a živočichů. U nás je to typicky vidět na postupném ustupování smrkových porostů z niších poloh. Zde je požírá kůrovec, ale souvislost s oteplováním klimatu je zřejmá - kůrovci se daří, protože ubývá zimních mrazů a smrky v nižších polohách nemají dost vláhy. Kůrovcové kalamity ničící smrkové lesy jsou také důsledek změny klimatu.

Samozřejmě, přestože se klimatická změna často hodnotí jako ekologický problém, tak celá řada dopadů zvyšování teplot je naopak pozitivní. Jeden z takových zažíváme právě nyní, kdy se nám díky teplému počasí daří šetřit na drahých energiích.