Oxidu uhličitého je ve vzduchu už o 50 % více než v 18. století

Růst loni nezastavila ani globální pandemie Zdroj fotografie: 123rf Ačkoliv v roce 2020 postihla celý svět pandemie koronaviru, která způsobila rapidní snížení objemu dopravy i průmyslu, množství hlavního skleníkového plynu v naší atmosféře i vloni výrazně vzrostlo. Na milion částic vzduchu přibylo za 2,46 částic CO2 a jeho celkový podíl tak dosáhl na 414 částic z milionu (ppm), tedy 0,0414 %. Vzestup koncentrace oxidu uhličitého je tak zhruba stejný jako v roce 2019 a i v předchozích letech. Útlum letecké dopravy a částečně i průmyslu v minulém roce tak měl na množství tohoto skleníkového plynu ve vzduchu jen zanedbatelný vliv. 

Na jaře 2021 dosáhla koncentrace CO2 ve vzduchu už 416 ppm. Jedná se o nový historický rekord. Ten ovšem překonáváme prakticky neustále, protože množství oxidu uhličitého ve vzduch roste téměř kontinuálně. Pouze má sezónní charakter, když rychleji roste vždy od podzimu do jara a jen přes léto mírně klesá (v důsledku pohlcování aktivní vegetací). Na jaře je tak dosáhováno každý rok jeho maxmum. V různých částech světa je koncentrace v určitém období mírně odlišná, ale od celosvětového průměru se jednotlivé stanice odlišují maximálně o jednotky ppm.

V současné době tak máme ve vzduchu přibližně o 50 % více CO2 než v době na začátku průmyslové revoluce, tedy v 18. století. Výraznější růst vidíme zejména v posledních 50 letech. Z hlediska vlivu na lidské zdraví je oxidu uhličitého stále bezpečné množství. Větším problémem je však skutečnost, že se jedná o tzv. skleníkový plyn, který pohlcuje více slunečního záření a tím přináší oteplování vzduchu a potažmo celého klimatu na Zemi. Jeho větší množství v atmosféře tak vede ke zvyšování globální teploty, tedy jevu, kterému říkáme globální oteplování.