Čekají nás další tornáda? A dokážeme je předpovědět?

Změna klimatu by k četnějšímu výskytu tornád vést neměla. Zdroj fotografie: 123rf

Tornádo, které se čtvrtek přehnalo několika obcemi na jihu Moravy, nemá v Česku obdoby. Nikdy v minulosti jsme takhle silné na našem území nezaznamenali. Existují sice nějaké historické záznamy o mimořádně silných tornádech i v dávných dobách naší historie, ale samozřejmě porovnat je s tím čtvrtečním nelze, protože o těch dřívějších víme jen to, jak je subjektivně vnímali tehdejší lidé, resp. autoři kronik. 

V celoevropském kontextu bylo tornádo v okrese Hodonín takové, jaké se v rámci celé Evropy vyskytuje zhruba jednou za pět let až osm let. Ty menší se vyskytují samozřejmě mnohem častěji a to téměř na celém kontinentu, kromě Skandinávie, kde jich je minimum. Zatím se nedá říci, že by v souvislosti se změnami klimatu tornád přibývalo. Ona se čas od času i v Evropě objevovala "odjakživa". Samozřejmě je to jen minimum proti tomu, jak častá bývají tornáda v Americe.

Abychom mohli tornáda předpovídat, je třeba pochopit příčiny jejich vzniku a definovat podmínky, které jim nahrávají. Obecně jsou spojována s bouřkami, ale není to tak jednoduché, sama bouřka ke vzniku tornáda nestačí. Klíčovou podmínkou je teplotní rozhranní, tedy střet teplého a studeného vzduchu. A tím se dostáváme k tomu, proč právě v Americe dochází ke vzniku tornád nejvíce - je tu oblast, kde se často střetává studený vzduch od Kanady s teplým vzduchem z Karibiku. V této oblasti tornáda vznikají.

V Evropě není reliéf krajiny nakloněn k tak výrazným střetům tak moc teplotně odlišných vzduchových hmot. Proto je zde tornád méně. Nyní se ale stalo přesně to, že se k nám současně nasouval teplý vzduch od jihovýchodu a studený od severozápadu, na tomto rozhranní vznikly silné bouřky a z jedné se pak roztočilo tornádo...

Tím se dostáváme k tomu, na co se připravit do budoucna. Typ krajiny se nezmění, takže nehrozí, že by tornád bylo víc než dřív. Nějaká se čas od času budou objevovat stejně jako dosud. Naučíme se je předpovídat?

Přesná předpověď je v nedohlednu

Ohledně předpovědi tornád bohužel nemáme zatím mnoho nadějí. Určitě dokážeme předpovědět, že nás čekají podmínky vhodné ke vzniku tornáda. Ale je problém, že většinou ani tak žádné nevznikne, takže většina výstrah by byla planá. A lidé by je brzy přestali brát vážně. Dalším apektem je to, že i ničivé tornádo v tomto týdnu zasáhlo v podstatě jen velice malé území. A to je z hlediska předpovědi problém vůbec největší. Na naprosté většině našeho území se tornádo za našich životu nikdy neobjeví. Z toho vyplývá, že i když bychom se trefili, že v určité oblasti v určitý den vznikne tornádo, tak 99 % lidí nebude tornádem zasaženo. A určit jeho dráhu úplně přesně, to se za našich životů meteorologům rozhodně dařit nebude.

Problém takto plošně malých a málokdy se vyskytujících jevů je, že přípravy na něj by byly tolikrát zbytečné, že se připravovat vlastně nevyplatí. Připomeňme si slavnou ledovku, která se v Česku objevila 2. prosince 2014. Města byla několik dní zcela paralyzována. Vymýšlela se různá opatření, která by nás napříště před ledovkou ochránila. Nákupy různých technologií, které by uměly rozpouště ledovku na elektrickém vedení apod. Avšak uplynulo 6 let, a žádná podobná událost se už nevyskytla. A nejspíš se dalších třeba 10 či 15 let ani nevyskytne. Mělo smysl tedy nakupovat či snad dokonce vyvíjet drahá zařízení, která by nám pomohla s ní bojovat?

A podobné je to s tornádem. Pravděpodobnost, že konkrétního člověka či jeho dům zasáhne, je prakticky tak blízká nule, že se rozhodně nevyplatí kvůli tomu stavět bytelnější domy a pevnější střechy. Upřímně řečeno, to nejlepší co můžeme udělat je, dobře dům pojistit, naučit se včas schovat a prostě hlavně doufat, že nebudeme mít smůlu. Je to podobná smůla, jako kdyby nám na hlavu spadlo letadlo...

Snad se potvrdí, že takové tornádo už naše generace v Česku nejspíš nikdy znovu nezažije.