- Počasí
- Články
- Deště ukončily sucho, ale ne všude. Největší česká zásobárna vody dál zůstává na minimech
Zdroj fotografie: Petr HlinomazZobrazit fotogalerii
Je paradoxní, že nejvydatnější srážky z celé republiky se v pátek večer objevily v jižní části Středočeského kraje, tedy kolem Orlické přehrady, která se přitom zároveň stala v poslední době nejviditelnějším ukazatelem letošního sucha. Hladina vody v největší české zásobárně vody se nachází 13 metrů pod normálním stavem. A přestože na vodní plochu Orlické přehrady a její okolí spadly v pátek extrémně vysoké úhrny srážek i přes 50 milimetrů během několika hodin, s hladinou vody v samotné nádrží to skoro nepohnulo. Ta paradoxně právě během těchto dešťů poklesla na nové letošní minimum.
Výše popsané jasně demonstruje, že sucho, které v Česku panovalo po několik měsíců, nedokáže jeden silný déšť vynahradit. Spadlé srážky se vsákly do vysušené žíznivé půdy a do koryt řek se toho už tolik nedostalo. Ano, půdě to hodně pomohlo a v Čechách půdní sucho prakticky zmizelo. Na Moravě pršelo méně, a tak je to zde horší. Zejména na pomezí Jihomoravského kraje a Vysočiny, třeba na Třebíčsku, zůstává půda hodně vysušená. V celém uplynulém týdnu zda na některých místech spadlo jen kolem 10 mm srážek, což opravdu nemohlo sucho napravit. Situace se jen na chvíli přestala zhoršovat.
Mapa nasycení půdy vodou jasně ukazuje, že v Čechách už je vody relativně dostatek:
obr. 1- nasycení půdy vodou po pátečních deštích ukazuje, že na jihu Moravy je situace nadále špatná.
Stavy řek se po deštích vylepšily na většině území, i když v povodí Dyje samozřejmě jen minimálně, což souvisí s výše uvedeným. Problém je, že jedna deštivá epizoda nedokáže ani v Čechách a natož pak na Moravě doplnit stavy podzemních vod. Většinu srážek si sebrala horní vrstva půdy a do podzemí se toho už moc nevsáklo. Přitom prameny vyvěrající právě z podzemních jsou tím, co drží průtoky v řekách i ve dnech, kdy neprší. A jelikož stavy podzemních vod se zatím příliš nedoplnily, tak se dá očekávat, že již pár dní po odeznění dešťů se průtoky v řekách vrátí na svá dlouhodobá minima.
A kapitolu samu pro sebe pak představují přehrady. Ta největší a výše zmíněná Orlická přehrada po deštích prakticky vůbec nestoupla, jen se na chvíli zastavil její pokles. Je to vidět níže na grafu, který ukazuje změnu nadmořské výšky hladiny přehrady v posledním týdnu. Pravidelné skoky dolů ukazují na večerní upouštění - přehrada po většinu dne nepouští žádnou vodu. Odtéká zde jen večer, kdy je nejdražší elektřina, která se při odtoku vody přes turbínu vyrábí. Během dne se pak přehrada vodou doplňuje. Teprve v sobotu po delší době dokázalo během dne přitéct tolik vody, kolik se večer vypustilo. A hladina tedy po dlouhé době neklesla.
Vývoj hladiny vody v přehradě Orlík v týdnu od 17. srpna je následující:
obr. - hladina vody v Orlíku v uplynulém týdnu klesala a až v sobotu se její pokles po čase zastavil
Pokles hladiny vody se na Orlíku sice zastavil, ale ta nyní zůstává na historicky nejnižší letní hodnotě od doby její výstavby. Méně vody bylo v přehradě v minulosti jen během jejího cíleného vypouštění během stavebních prací, což se dělo v zimním období. V příštích dnech pršet moc nebude a dá se proto čekat, že po krátké stagnaci se hladina vody v přehradě začne zase snižovat a prohlubovat tím svá minima. Brzy může padnout i absolutní rekord z prosince 2019 (kdy probíhaly opravy na hrázi). Chybí k tomu necelý poslední jeden metr..
Obdobě nebyly příliš významně doplněny ani další velké přehrady jako jsou Hracholusky, Lipno, Vranov, Želivka a podobně. Uplynulé deště zkrátka zachytila půda, ale na doplnění podzemních voda a větších nádrží na normální stavy to zdaleka nestačilo. Sucho trvalo dlouho a deficit je obrovský.
Kdy přijdou další srážky, se můžete podívat na naší dlouhodobé předpovědi.
Předpověď na další dny:
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.







