Zdroj fotografie: photos.comZobrazit fotogalerii
Za běžné situace nalezneme na západ od evropského pobřeží dva stálé tlakové útvary. Na severu je to tlaková níže (cyklóna) zvaná Islandská a na jihu pak tlaková výše (anticyklóna), která se označuje jako Azorská. Kolem těchto tlakových útvarů rotuje vzduch a vytváří proudění větru. Na severní polokouli se okolo tlakové níže vzduch pohybuje proti směru hodinových ručiček. U tlakové výše je to pak přesně obráceně. Díky tomuto pohybu vzniká mezi těmito tlakovými útvary velmi silné proudění, které se nazývá tryskové (též se používá anglický pojem jet stream), které je prostoupeno prakticky celou troposférou.
Obr. 1: Schematické vyobrazení proudění větru v tlakové níži (cyklóně) a v tlakové výši (anticyklóně)
V konstelaci, ve které se nachází tlakové útvary ve východním Atlantiku, vytváří velmi silné západní tryskové proudění, které je zásadní pro charakter klimatu v Evropě. Západní tryskové proudění totiž do Evropy přináší vlhký vzduch od Atlantského oceánu a je tak hlavním zdrojem srážek pro evropský kontinent. Zároveň zmírňuje teplotní extrémy, protože v zimě je oceánský vzduch teplejší než ten nad kontinentem a v létě naopak má tendenci Evropu ochlazovat.
Co se ale stane, když se tento jet stream přeruší. Taková situace nastala právě teď. Jednou za čas se totiž objevuje jev takzvaných blokujících anticyklón. To jsou dočasné tlakové výše, které se vytvoří v dráze tryskového proudění, a protože v oblasti tlakové výše bývá bezvětří, musí západní vítr anticyklónu obeplout, tudíž zablokují tryskové proudění (odtud pojem blokování).
V Evropě se tyto anticyklóny vytvářejí především na západ od Britských ostrovů a způsobují, že vzduch, co putuje do Evropy od západu je odkloněn na sever. Tam se ochlazuje a tento chladný vzduch se vrací z Arktidy na evropskou pevninu za anticyklonou a s sebou přináší výrazné ochlazení, čehož jsme svědky právě teď.
Obr. 2: Blokující anticyklóna u Britských ostrovů modifikující směr západního proudění 20. 7. 2026 (zdroj: Meteocentrum)
Tyto blokující anticyklóny představují významnou obtíž pro modelování předpovědi počasí, protože jejich vznik i zánik je velmi rychlý a bohužel těžko předpovídatelný. Vzhledem ke složitému odhadnutí existence a životnosti takové anticyklóny je v takových případech předpověď počasí dosti nejistá. Nicméně můžeme být rádi, že se nám díky jedné takové blokující anticyklóně ulevilo od tropických veder...
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.







