Zdroj fotografie: DepositphotosZobrazit fotogalerii
Víkend se s námi bude loučit ve velkém stylu. Se studenou frontou, která k nám na příští týden přinese chladný vzduch od severu, v neděli dorazí i poslední vlna velkých bouřek, které budou kopírovat dráhu pohybu fronty od západu na východ.
První bouřky budou vznikat na západě Čech již brzy ráno okolo páté hodiny a postupně se budou posouvat podél Krušných hor. Okolo sedmé hodiny se začnou objevovat další bouřky jižněji, tentokrát na Plzeňsku. Zhruba v deset hodin by hlavní pás bouřek měl dorazit do středních Čech a okolí Prahy.
Obr. 1: Odhadované srážky v neděli 19. 7. okolo 11:00 (zdroj: Aladin/Meteocentrum)
V poledne lze čekat bouřky ve východních Čechách na Královéhradecku a Pardubicku. Zároveň tou dobou bude jižní ocas fronty vytvářet bouřky v jižních Čechách. Před frontou se budou zároveň po poledni na Vysočině a na Moravě vytvářet samostatné bouřkové buňky, které následně splynou s hlavním pásem bouřek na frontálním rozhraní. To na Moravu dorazí odpoledne mezi druhou a čtvrtou hodinou. Poslední bouřky na Ostravsku jsou očekávány okolo šesté hodiny a následně fronta opustí naše území.
Obr. 2: Odhadované srážky v neděli 19. 7. okolo 15:00 (zdroj: Aladin/Meteocentrum)
Vznik přeháněk je možný i po přechodu fronty, ty už však nebudou dosahovat takové intenzity.
S průchodem studené fronty bude spojená i zvýšená rychlost větru a v některých místech budou moci nárazy větru dosahovat rychlosti až 90 km/h. Je třeba proto být velmi obezřetný při pohybu venku.
Silné přeháňky zajistí velké množství potřebné vláhy. Na Vysočině a na Moravě ale celkové úhrny mohou vysoce přesáhnout 10 mm. zde tedy budou bouřky nejsilnější. Lokálně se budou moci vytvářet i kroupy.
Za frontou zůstane v Česku masa studeného vzduchu, který se u nás bude držet minimálně do poloviny příštího týdne a přinese po delší době opět klidnější počasí a příjemné teploty, které se budou přes den pohybovat okolo 20 °C.
Ačkoli přechod samotné fronty je vcelku spolehlivě předpověditelný, právě vznik samostatných bouřek mimo hlavní pás deště, které jsou očekávány především ve středních a východních Čechách, na Vysočině a na Moravě, už je mnohem více náročnější. Je proto žádoucí pečlivě sledovat radar, protože samostatné bouřkové oblaky se můžou vytvářet nečekaně každou chvíli.
Předpověď pro konkrétní lokality zde:
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.







