El Niño sílí. Ve světě může zvýšit riziko extrémů, v Evropě je jeho vliv méně přímočarý

V tropickém Pacifiku se rozvíjí El Niño a podle Světové meteorologické organizace může v dalších měsících zesílit až do mimořádně výrazné epizody. Tento jev často zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí v mnoha částech světa, například v podobě veder, sucha nebo vydatných srážek. Pro Evropu je však jeho vliv méně přímý, než jak bývá někdy uváděno v přeložených zahraničních článcích. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

El Niño se rychle rozvíjí

Světová meteorologická organizace upozornila, že v tropické části Tichého oceánu se vytvořily podmínky odpovídající jevu El Niño. Modely zároveň naznačují, že během dalších měsíců může nadále rychle zesilovat.

El Niño je teplá fáze jevu ENSO, tedy přirozeného kolísání mezi oceánem a atmosférou v tropickém Pacifiku. Zjednodušeně řečeno jde o období, kdy jsou vody ve střední a východní části rovníkového Pacifiku teplejší než obvykle. Tím se mění rozložení tepla v tropech, proudění v atmosféře i oblasti, kde se tvoří rozsáhlá oblačnost a srážky.

Obr. 1: Změny indexu ENSO (jižní oscilace) v čase. Kladné hodnoty odpovídají El Niño, záporné La Niña (zdroj: NOAA)

Podle WMO mohou odchylky teploty mořské hladiny v klíčových sledovaných oblastech během léta a podzimu překročit 2 °C. To by odpovídalo silné epizodě El Niño.

Globálně může přibýt extrémů

El Niño patří mezi nejdůležitější přirozené klimatické jevy na planetě. Jeho dopady se nejvýrazněji projevují v tropech a subtropech, tedy například v oblasti Tichomoří, jihovýchodní Asie, Austrálie, Jižní Ameriky, Afriky nebo Severní Ameriky.

V některých regionech může El Niño zvyšovat riziko sucha a požárů, jinde naopak vydatných srážek a povodní. Často také přispívá k vyšší globální teplotě, protože teplý tropický Pacifik předává více energie do atmosféry.

Neznamená to ale, že El Niño automaticky způsobí konkrétní extrém na konkrétním místě. Jde spíše o změnu pravděpodobnosti. Některé typy počasí jsou během silného El Niño častější, jiné méně časté.

Obr. 2: Jižní oscilace se projevuje teplotami mořské (oceánské) hladiny (zdroj: NOAA)

V Evropě je vliv slabší a nepřímý

U Evropy je situace složitější. Vliv El Niño zde není tak přímý jako například v oblasti Pacifiku, Austrálie nebo Ameriky. Evropa leží daleko od tropického Pacifiku a její počasí výrazně ovlivňuje hlavně Atlantik, poloha tryskového proudění, tlakové útvary nad severním Atlantikem, stav polárního víru a další klimatické faktory.

Proto není správné jednoduše tvrdit, že „El Niño přinese do Česka tuhou zimu“, nebo naopak „El Niño znamená teplou zimu“. Takové zkratky bývají časté zejména při přebírání zahraničních článků, které se původně týkají Severní Ameriky nebo jiných částí světa.

Pro Evropu může El Niño pravděpodobnostně ovlivnit charakter počasí zejména v chladné části roku, ale jeho signál je proměnlivý a často se překrývá s jinými vlivy. Některé studie a meteorologické služby uvádějí například tendenci k mírnějšímu, vlhčímu a větrnějšímu začátku zimy v části západní Evropy a naopak možnost chladnějšího a klidnějšího počasí později v zimě. Ani to ale neplatí automaticky pro každý rok a pro celou Evropu.

Pro Česko nejde o jednoduchou předpověď

Pro Českou republiku je vliv El Niño ještě méně jednoznačný. Počasí u nás v zimě často rozhoduje hlavně konkrétní poloha tlakových útvarů nad Evropou a Atlantikem. Důležitá je například fáze severoatlantické oscilace, poloha tryskového proudění nebo četnost blokujících tlakových výší.

Silné El Niño může být jedním z faktorů, které ovlivňují celkovou cirkulaci atmosféry. Samo o sobě ale nestačí k tomu, abychom z něj odvodili konkrétní průběh zimy ve střední Evropě. Z hlediska praktické předpovědi je proto potřeba být opatrný.

Jinými slovy: El Niño může změnit pravděpodobnosti některých cirkulačních vzorců, ale neurčuje počasí v Česku přímo. Rozhodně z něj nelze s velkým předstihem vyčíst, zda bude zima u nás teplá, studená, suchá nebo sněhová.

Proč se jeho vliv často zveličuje?

Důvodem je mimo jiné to, že mnoho textů o El Niño vychází z amerických nebo globálních zdrojů. V Severní Americe jsou některé dopady El Niño relativně dobře známé a mediálně často zmiňované. Například jih Spojených států mívá během El Niño vyšší pravděpodobnost vlhčí zimy, zatímco severní část kontinentu může být teplejší.

Pokud se však podobný článek jednoduše přeloží bez regionálního kontextu, může vzniknout dojem, že stejné pravidlo platí i pro Evropu. To je zavádějící. Telekonexe, tedy dálkové vazby mezi oceánem a atmosférou, fungují v různých částech světa rozdílně. Evropa je v tomto ohledu komplikovanější. El Niño zde může mít určitý vliv, ale zpravidla slabší, nepřímý a silně závislý na dalších faktorech.

Důležitější je globální kontext

Přesto není vhodné význam El Niño podceňovat. Pokud se skutečně vyvine silná epizoda, může ovlivnit rozložení srážek a teplot v mnoha částech světa. To může mít dopady na zemědělství, zásoby vody, požáry, zdraví obyvatel i ekonomiku. Důležitý je také vztah ke globální teplotě. Silné El Niño často přispívá k dočasnému zvýšení globální průměrné teploty. Pokud se navíc odehrává v době dlouhodobého oteplování klimatu, mohou být výsledné teplotní extrémy ještě výraznější.

Obr. 3: Jižní oscilace funguje ve dvou nastaveních - El Niño a La Niña (zdroj: NOAA)

El Niño tedy není příčinou klimatické změny, ale může krátkodobě zesílit některé její projevy. V teplejším klimatu se stejná cirkulační situace odehrává nad vyšší základní teplotní hladinou.

El Niño sledujme, ale nepřekládejme jeho dopady mechanicky

Aktuální vývoj v tropickém Pacifiku bude důležité sledovat. Silné El Niño může v dalších měsících zvýšit riziko extrémního počasí v řadě oblastí světa a ovlivnit i globální teplotní bilanci.

Pro Evropu a Česko je však potřeba interpretovat jeho dopady opatrně. Nejde o jednoduchý spínač, který by sám rozhodl o tom, jaká bude u nás zima nebo příští měsíce. Je to jeden z více faktorů, které vstupují do složitého systému atmosféry a oceánů.

Zatímco v některých částech světa může El Niño znamenat výraznou změnu rizika sucha, povodní nebo horka, ve střední Evropě je jeho vliv obvykle méně přímý. Právě to je při informování veřejnosti důležité zdůraznit.