Mobile menu openmenu
Mapy počasí

Mapy počasí s plynoucí animací

Meteorologické rekordy se přepisují. Po Evropě zažila mimořádné vedro i Arktida

8. 7. 2026 | Poslední aktualizace: 16:04 8. 7. 2026 | Dominik Novotný
  • Facebook
  • Twitter/X
  • RSS
Konec června 2026 se zapíše do meteorologických dějin. Rekordní teploty padaly v řadě evropských zemí včetně Česka, Německa, Polska či Slovenska. Ještě znepokojivější zprávy ale přicházejí z Arktidy. Na ostrově Belyj v Karském moři byla naměřena teplota 28,3 °C, což znamená mimořádné překonání dosavadního červnového rekordu. Meteorologické rekordy se přepisují. Po Evropě zažila mimořádné vedro i Arktida Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Rekordní konec června v Evropě

Evropa zažila na konci června jednu z nejvýraznějších horkých epizod posledních let. Mimořádně teplá vzduchová hmota postupně zasáhla západní, střední i jihovýchodní Evropu a na řadě míst posouvala historické teplotní rekordy. V Česku byl překonán absolutní teplotní rekord. Stanice Doksany na Litoměřicku naměřila 41,9 °C, čímž poprvé v historii oficiálních měření v Česku padla hranice 41 °C. Dalších 8 stanic zaznamenalo 40 °C a více. Jen o něco nižší hodnoty hlásily i další země střední Evropy. Německo zaznamenalo hodnoty kolem 41,7 °C, Polsko překročilo hranici 40 °C a nové rekordní hodnoty hlásilo také Slovensko.

Průběh června 2026 na stanici Doksany

Obr. 1: Průběh června 2026 na stanici Doksany (zdroj: Archiv Meteocentrum)

Podobná čísla jsou mimořádná nejen absolutní hodnotou, ale i tím, jak rozsáhlé území zasáhla. Horko se neomezilo jen na tradičně nejteplejší oblasti jižní Evropy, ale postupovalo daleko na sever a východ. Teploty, které byly dříve vnímány jako extrémní pro Středomoří, se během této epizody objevily i ve střední Evropě.

Nešlo jen o Evropu. Extrémy zasáhly i Arktidu

Ještě výraznější meteorologický extrém ale přišel z ruské Arktidy. Na ostrově Belyj, který leží v Karském moři za polárním kruhem, byla zaznamenána teplota 28,3 °C. Na první pohled se tato hodnota nemusí zdát tak šokující jako čtyřicítky v Evropě, jenže pro arktické pobřeží jde o mimořádný extrém.

Ostrov Belyj v Karském moři

Obr. 2: Ostrov Belyj v Karském moři (zdroj: mapy.com)

Dosavadní červnový rekord pro tuto oblast měl činit 19,1 °C a pocházel ještě z roku 1938. Nová hodnota jej tedy překonala o více než 9 °C. Tak velký skok u dlouhodobého teplotního rekordu je v klimatologii mimořádně vzácný. Teplotní rekordy se běžně překonávají o desetiny stupně, někdy o jeden až dva stupně (případ Česka). Překonání o více než devět stupňů je proto velmi silný signál extrémnosti celé situace.

Ostrov Belyj leží přibližně na 73. rovnoběžce severní šířky. Jde tedy o oblast, kde se běžně očekává chladné arktické klima, vliv moře, mořského ledu a dlouhodobě nízkých teplot. Pokud se zde teplota dostane téměř ke 30 °C, nejde o běžné letní oteplení, ale o výjimečný vpád teplého vzduchu hluboko do polárních oblastí.

Horko zasáhlo rozsáhlou část severní Sibiře

Podle dostupných údajů nešlo o izolovaný extrém jedné stanice. Velmi vysoké teploty byly zaznamenány také v dalších částech severní Sibiře, Jamalu, Jugorského poloostrova a okolí Obského zálivu. V Krasnoselkupe měla teplota vystoupit až na 35,0 °C. V oblastech Urengoj a Tolka bylo naměřeno kolem 34 °C, v Igarka a Turuchansku se maxima dostávala téměř ke 34 °C. Mimořádné byly také noční teploty. V některých oblastech neklesala teplota pod 20 °C, což je v arktických a subarktických regionech zcela mimořádné.

Velmi teplé noci jsou důležité nejen pro člověka, ale i pro celý povrchový krajinný systém. Pokud se vzduch ani v noci neochladí, pokračuje tání sněhu, ledu a svrchních vrstev půdy, které jsou tu ve formě permafrostu. Krajina se dále prohřívá a ztrácí schopnost se alespoň krátkodobě stabilizovat.

Proč je arktické vedro tak znepokojivé?

Arktida se otepluje rychleji než většina ostatních oblastí planety. Tento jev označujeme jako arktická amplifikace. Zjednodušeně řečeno jde o zpětnou vazbu, při které oteplování podporuje další oteplování. Velkou roli hraje úbytek sněhu a mořského ledu. Světlý sníh a led odrážejí velkou část slunečního záření zpět do atmosféry. Když ale roztají, nahradí je tmavší mořská voda, vlhká půda nebo vegetace. Ty naopak více sluneční energie pohlcují, čímž se povrch dále ohřívá.

Podobné teplotní extrémy tak mohou urychlovat tání mořského ledu i rozmrzání permafrostu. Permafrost je dlouhodobě zmrzlá půda, která v sobě ukládá velké množství organického uhlíku. Při jejím rozmrzání se mohou uvolňovat skleníkové plyny, zejména oxid uhličitý a metan. Neznamená to okamžitý katastrofický zlom, ale jde o významnou zpětnou vazbu klimatického systému.

Arktida ovlivňuje i počasí u nás

Změny v Arktidě nejsou izolovaným problémem daleko na severu. Polární oblasti jsou důležitou součástí celkové cirkulace atmosféry. Velký teplotní rozdíl mezi Arktidou a středními šířkami ovlivňuje proudění ve vyšších hladinách atmosféry, včetně polárního tryskového proudění.

Vědecká debata o přesném vlivu oteplování Arktidy na počasí ve středních šířkách stále pokračuje. Obecně ale platí, že změny v polárních oblastech mohou souviset s častějším výskytem dlouhodobě blokujících situací, pomalejším postupem tlakových útvarů nebo déletrvajícími epizodami sucha, horka či naopak studeného počasí.

Arktida je jeden z nejrychleji se oteplujících kontinentů

Obr. 3: Arktida je jeden z nejrychleji se oteplujících kontinentů (zdroj: AR6/IPCC)

Právě zaseknuté synoptické situace jsou pro extrémy klíčové. Pokud se nad Evropou na několik dní až týdnů udrží stabilní tlaková výše, může se krajina rychle prohřívat a vysychat. Pokud se naopak nad jednou oblastí opakovaně udržuje tlaková níže nebo frontální rozhraní, mohou vznikat dlouhotrvající srážkové epizody.

Teplotní rekordy už nejsou jen lokální kuriozita

Jednotlivé rekordy samy o sobě ještě neříkají vše. Podstatné je, že rekordní hodnoty se objevují na více místech současně a v různých klimatických prostředích. Evropa překračovala hranici 40 °C, střední Evropa posouvala absolutní maxima a současně arktické oblasti zažívaly hodnoty, které výrazně převyšují historická měření. To je rozdíl oproti izolovanému extrému jedné stanice. Pokud se rekordy objevují v širokém pásu od střední Evropy až po Arktidu, ukazuje to na mimořádně výraznou atmosférickou situaci a na klimatické pozadí, ve kterém jsou extrémní teploty pravděpodobnější.

Klimatická změna neznamená, že každý den bude rekordní. Znamená ale, že se základní teplotní hladina posouvá výše. Při vhodném nastavení proudění pak mohou vlny veder dosahovat intenzity, která byla v minulosti výrazně méně pravděpodobná.

Proč rekord překonaný o 9 °C budí pozornost?

U dlouhodobých meteorologických stanic bývají rekordy výsledkem desítek až stovek let měření. Čím delší je časová řada, tím extrémnější událost je potřeba k překonání absolutního maxima. Proto bývá běžné, že rekord padne o několik desetin stupně. Pokud je rekord překonán o více než 9 °C, znamená to, že nová situace leží velmi daleko mimo dosavadní zkušenost daného místa. V arktické oblasti to může znamenat kombinaci mimořádně teplé vzduchové hmoty, příznivého proudění, jasné oblohy, suchého vzduchu a změn v povrchových podmínkách, například menšího rozsahu sněhu nebo ledu.

Právě takové případy jsou pro klimatology důležité, protože ukazují, jak se mění hranice možného počasí. Nejde jen o otázku, zda je tepleji v průměru, ale také o to, kam až se mohou posouvat extrémy. Konec června 2026 tak nepřinesl jen další vlnu veder. Přinesl situaci, která spojila rekordní hodnoty ve střední Evropě, jižní Evropě i za polárním kruhem. Česko překonalo absolutní teplotní rekord, Chorvatsko se dostalo přes 40 °C, Německo a Polsko hlásily historická maxima a v ruské Arktidě padl mimořádný rekord s hodnotou 28,3 °C na ostrově Belyj.



Kam dál?