Chorvatsko překročilo 40 °C. V Kninu naměřili 41,0 °C, extrémní vedra zasáhla i Jadran

Chorvatsko se ocitlo na vrcholu mimořádné horké vlny. Kvůli nebezpečným teplotám platily červené výstrahy téměř pro celou zemi a maxima se v pondělí 30. června dostala až přes 40 °C. V Kninu bylo podle dat DHMZ naměřeno 41,0 °C, mimořádně vysoko vystoupily teploty také v Osijeku, Splitu, Senji, Zadaru, Šibeniku nebo Rijece. Zdroj fotografie: Depositphotos
Zobrazit fotogalerii

Chorvatsko je na vrcholu horké vlny

Chorvatsko v těchto dnech zažívá jednu z nejsilnějších horkých epizod letošního léta. Teploty se na řadě míst dostaly vysoko nad 35 °C a v pondělí 30. června byla překročena i hranice 40 °C. Podle přehledu nejteplejších míst založeného na datech chorvatského meteorologického ústavu DHMZ bylo nejtepleji v Kninu, kde teplota vystoupila na 41,0 °C.

Mimořádně vysoké hodnoty ale nebyly omezeny jen na jedno místo. Na stanici Osijek-aerodrom bylo naměřeno 39,8 °C, ve Splitu 39,5 °C, na letištní stanici Split-aerodrom 39,3 °C a v Osijeku 38,8 °C. Velmi vysoké teploty hlásily také Senj s 38,6 °C, Slavonski Brod s 38,1 °C a Zadar-aerodrom, Šibenik i Rijeka shodně s 38,0 °C.

Obr. 1: Teplotní maxima dosažená v úterý 30. června (zdroj: Facebook Crometeo/DHMZ)

Kvůli nebezpečnému horku platil červený meteoalarm téměř pro celé Chorvatsko. Výjimkou byly především horské oblasti Gorského kotaru a Liky, kde byla v platnosti oranžová výstraha. Nejvyšší stupeň výstrahy se tak týkal nejen vnitrozemí, ale také významných turistických oblastí na Jadranu.

Ve Splitu padaly mimořádné hodnoty

Zvlášť zajímavá je situace ve Splitu. Podle průběžných informací chorvatského meteorologického serveru Crometeo byla na stanici Split-Marjan odpoledne krátce uváděna hodnota až 39,6 °C. V pozdějším přehledu nejteplejších míst za 30. červen se Split objevuje s hodnotou 39,5 °C a letištní stanice Split-aerodrom s hodnotou 39,3 °C.

I pokud se konečná oficiální hodnota bude mírně lišit podle způsobu zpracování denního maxima, jde pro Split o mimořádnou situaci. Dosavadní rekord pro stanici Split-Marjan činil 38,6 °C. Hodnoty kolem 39,5 °C by tedy znamenaly velmi výrazné překonání dosavadního maxima.

Obr. 2: Město Split (autor: D. Novotný, červen 2026)

Je však důležité rozlišovat mezi jednotlivými stanicemi v oblasti Splitu. Jinou hodnotu může vykázat městská či klimatologická stanice Split-Marjan, jinou letištní stanice Split-Kaštela a jinou lokální měření v hustší zástavbě. Právě proto je vhodné počkat na finální oficiální potvrzení denního maxima ze strany DHMZ.

Čtyřicítky jsou v Chorvatsku pořád raritou

Chorvatsko je pro mnoho Čechů symbolem horkého letního počasí, ale teploty kolem 40 °C nejsou ani zde běžnou záležitostí. Nejvyšší oficiálně naměřená teplota v Chorvatsku činí 42,8 °C a byla zaznamenána 4. srpna 1981 ve městě Ploče na jihu. Jde o hodnotu naměřenou standardním způsobem v meteorologické budce podle pravidel Světové meteorologické organizace.

Hranice 40 °C je tedy v Chorvatsku dosažitelná, ale stále mimořádná. Nejčastěji se podobné hodnoty objevují ve vnitrozemí Dalmácie, ve vnitrozemských údolích a kotlinách, případně v oblastech, kde se kombinuje slabé proudění, suchý vzduch, intenzivní sluneční záření a příliv velmi teplé vzduchové hmoty od jihu.

Současná epizoda je pozoruhodná i tím, že se extrémní hodnoty netýkaly pouze vnitrozemí. Teploty mimořádně vysoko vystoupily také na pobřeží Jadranu. Split se dostal k 39,5 °C, Senj na 38,6 °C, Šibenik a Rijeka na 38,0 °C. Na pobřeží přitom denní maxima často částečně tlumí vliv moře. O to výraznější je, pokud se zde teploty dostávají tak vysoko.

Na Jadranu může být tepelná zátěž horší než ukazuje teploměr

Samotná teplota vzduchu nevystihuje celou zátěž pro lidský organismus. Na pobřeží a ostrovech často hraje významnou roli vyšší vlhkost vzduchu. Při teplotách nad 35 °C se tělo ochlazuje hůře, a pokud je vzduch vlhký, pocitová teplota může být výrazně vyšší než naměřená hodnota.

Pro turisty je to důležitá informace. Pobyt u moře může vytvářet dojem, že vedra jsou snesitelnější díky možnosti koupání, ale riziko přehřátí zůstává vysoké. Nebezpečné jsou zejména polední a odpolední hodiny, dlouhé výlety bez stínu, pobyt v zaparkovaných autech, nedostatek tekutin a fyzická námaha.

Obr. 3: Na pobřeží Jadranu může být působení teplot ovlivněno vlhkostí vzduchu (autor: D. Novotný, Hvar 2026)

Velmi důležité jsou také noční teploty. Pokud teplota během noci neklesá dostatečně nízko, organismus nemá čas na regeneraci. V pobřežních městech mohou být noci mimořádně teplé, a to zejména v hustě zastavěných oblastech, kde se přes den akumuluje teplo.

Horká vlna zasáhla i Česko historickou silou

Současná chorvatská vlna veder je součástí širší evropské horké epizody. Ta v posledních dnech zasáhla západní, střední i jihovýchodní Evropu. Mimořádně silně se projevila také v Česku, kde padl nový absolutní teplotní rekord. V Doksanech na Litoměřicku byla v neděli naměřena teplota 41,9 °C. Poprvé v historii oficiální staniční sítě ČHMÚ tak byla v Česku překročena hranice 41 °C. Zároveň šlo už o druhé překonání absolutního českého rekordu během dvou dnů, protože už v sobotu Doksany naměřily 40,9 °C.

Je pozoruhodné, že český rekord se během této epizody dostal velmi blízko chorvatskému absolutnímu maximu. Chorvatský rekord 42,8 °C z Ploče je sice stále vyšší, ale rozdíl mezi ním a novou českou hodnotou činí necelý jeden stupeň. To ukazuje, jak mimořádně teplá vzduchová hmota zasáhla velkou část Evropy.

Proč může být v Česku téměř stejně horko jako v Chorvatsku?

Na první pohled může působit překvapivě, že se Česko dostane teplotami téměř na úroveň chorvatských rekordů. Rozhodující ale není pouze zeměpisná šířka. Velkou roli hraje konkrétní synoptická situace, proudění, oblačnost, vlhkost půdy i charakter krajiny.

Při silné vlně veder se nad Evropu dostává mimořádně teplý vzduch od jihu až jihozápadu. Pokud je obloha jasná, vítr slabý a krajina vysušená, může se vzduch v nížinách velmi rychle prohřívat. Ve střední Evropě navíc může být při nižší vlhkosti vzduchu denní maximum velmi vysoké.

Obr. 4: Chorvatský povrch se na pobřeží sice může rychle prohřívat, ale Jadran může teploty významně srážet (autor: D. Novotný, Hvar 2026)

Na pobřeží Jadranu může moře denní maxima částečně tlumit. To ale neznamená menší zátěž pro obyvatele a turisty. Pobřeží často zažívá vyšší vlhkost a velmi teplé noci, takže celkový tepelný stres může být i při podobné nebo o něco nižší maximální teplotě velmi výrazný.

Evropa zůstává pod vlivem extrémního horka

Horká vzduchová hmota se v posledních dnech přesouvala napříč Evropou. Nejprve se extrémní teploty projevily v jihozápadní a západní Evropě, poté ve střední Evropě, nyní se jejich těžiště výrazně přesunulo také do Chorvatska a dalších částí Balkánu.

Při takto rozsáhlých vlnách veder nejde jen o teplotní rekordy. Vysoké teploty zatěžují zdravotnictví, dopravu, energetiku, zemědělství i krajinu. Zvyšuje se spotřeba elektřiny kvůli klimatizacím, roste riziko požárů a při dlouhém trvání horka se může rychle zhoršovat půdní sucho.

Obr. 5: Bouřky už v Chorvatsku úřadují, ostrov Čiovo je však v plamenech (zdroj: Facebook Crometeo)

V Chorvatsku je riziko požárů tradičně významné zejména v pobřežních a ostrovních oblastech. Kombinace vysokých teplot, suché vegetace a větru může být velmi nebezpečná. Rizikové mohou být také bouřky na okraji horké vzduchové hmoty, protože blesky mohou vznikat i tam, kde srážky nejsou dostatečné k plošnému zvlhčení krajiny.

Úleva přijde, ale léto zůstane horké

Podle chorvatských předpovědí by vrchol současné horké vlny měl skončit během středy. S ochlazením však mohou dorazit i přeháňky a bouřky, místy intenzivnější. Ty mohou přechodně snížit teplotu, ale zároveň přinést riziko přívalových srážek, silného větru nebo krup.

To ale neznamená konec letního horka. Červenec teprve začíná a sezónní výhledy pro střední i jihovýchodní Evropu nadále naznačují vyšší pravděpodobnost nadnormálních teplot. Současná epizoda připomíná, že extrémní horko už není omezené jen na tradičně nejteplejší oblasti jižní Evropy.

Obr. 6: Mezi teplé oblasti Chorvatska patří Šibenicko-kninská župa (autor: D. Novotný, červen 2026)

Teploty přes 40 °C se při vhodném nastavení atmosféry mohou objevit i ve střední Evropě a rozdíly mezi jednotlivými regiony se během nejsilnějších vln veder mohou výrazně zmenšovat. Pro Chorvatsko i Česko proto platí stejné základní doporučení: během vrcholu horka omezit fyzickou aktivitu v nejteplejší části dne, dostatečně pít, vyhledávat stín a chladnější prostory a věnovat zvýšenou pozornost seniorům, dětem a lidem s chronickými nemocemi.