Aljašské ledovce trpí vedrem více, než jsme si mysleli, shrnují vědci v nové studii

Aljašské ledovce tají kvůli globálnímu oteplování mnohem rychleji, než vědci dosud předpokládali. Nová rozsáhlá studie využívající moderní satelitní radarové snímky ukázala, že nárůst průměrné letní teploty o pouhý 1 stupeň Celsia dokáže prodloužit období tání ledovců více než jsme si kdy mysleli. Více informací a podrobností najdete ve článku níže. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Tým vědců z univerzity na americké Aljašce analyzoval v letech 2016 až 2024 data z evropských družic, které pravidelně monitorují více než 3 000 aljašských ledovců. Na rozdíl od tradičních satelitů, které často neměří úplně přesně kvůli častému pokrytí oblohy oblačností nebo čerstvé sněhové pokrývce, dokázala jejich pokročilá radarové technologie prohlédnout i skrz oblaky a také v noci. Vědci tak získali vůbec poprvé velmi spolehlivý přehled o tom, jak se v průběhu jednotlivých sezón mění hranice sněhové pokrývky a kolik dní v roce dochází k aktivnímu tání ledu.

Obr. 1: Mapa Průměrná roční teplota ve stupních Celsia a ohraničené oblasti ledovců na Aljašce. Zdroj: nps.gov

Zásadním zjištěním studie je extrémní zranitelnost ledovců vůči krátkodobým výkyvům počasí, jako jsou letní vlny veder. Během abnormálně teplých období totiž pohoří přicházejí až o 28 % své ochranné vrstvy firnu a sněhu, která běžně funguje jako štít odrážející sluneční záření. Jakmile tato bílá vrstva zmizí, obnaží se tmavší podkladový led, který absorbuje mnohem více tepla. Tento proces pak vytváří nebezpečnou zpětnou vazbu, jež dramaticky urychluje celkovou ztrátu ledové hmoty a prodlužuje kritické období tání až více do podzimních měsíců.

Jako ukázkový příklad posloužila vědcům extrémní vlna veder z léta 2019, kdy teploty na Aljašce na téměř dva týdny vystřelily o 10 až 15 stupňů Celsia nad dlouhodobý normál a v Anchorage bylo naměřeno rekordních 32 °C. Takový teplotní šok okamžitě vytlačil hranici souvislé sněhové pokrývky na ledovcích o více než sto výškových metrů nahoru. Do poloh, kam se sněžná čára za normálních okolností posune až na samém konci léta, se tak odtávání dostalo o dva měsíce dříve, což pro místní ekosystémy znamenalo obrovský a především předčasný příval odtékající vody.

Obr. 2: Odchylka teplotu od normálu ve stupních Celsia v době vrcholu vlny veder v roce 2019 na Aljašce. Zdroj: Washingtonpost

Výzkum navíc potvrdil, že ledovce v přímořských oblastech reagují na oteplování odlišně než ty ve vnitrozemí, což pomáhá ke zpřesnění předpovědi odezvy vodních toků. Aljašské ledovce patří k největším přispěvatelům ke globálnímu zvyšování hladiny světových oceánů a co nejpřesnější pochopení jejich reakce na změnu teploty je naprosto klíčové pro budoucnost.