U Antarktidy chybí mořský led o rozloze Francie. Vědci sledují výrazný zimní deficit

Antarktida vstoupila do zimní části roku s výrazně podprůměrným rozsahem mořského ledu. Největší deficit je patrný v Bellingshausenově moři u západního pobřeží kontinentu, kde podle satelitních pozorování chybí přibližně 650 000 km² ledu - tedy plocha o velikosti Francie. Situace je mimořádná zejména proto, že právě v tomto období by se měl mořský led kolem Antarktidy rychle rozšiřovat. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Zimní led se netvoří tak, jak by měl

Na jižní polokouli nyní začíná zima, tedy období, kdy se mořský led kolem Antarktidy běžně rychle rozšiřuje. Letos je ale vývoj v některých regionech výrazně odlišný. Největší pozornost vědců se soustředí na Bellingshausenovo moře v západní části Antarktidy, které zůstává na začátku zimy z velké části bez ledu.

Obr. 1: Bellingshausenovo moře v západní části Antarktidy (zdroj: mapy.com)

Podle dostupných údajů zde chybí přibližně 650 000 km² mořského ledu oproti dlouhodobému průměru. To je plocha srovnatelná s Francií a zároveň jeden z nejvýraznějších regionálních deficitů v této části Antarktidy v posledních letech. Problém se podle vědců soustředí zejména do oblasti Bellingshausenova moře (Obr. 1) a západní části Antarktického poloostrova.

Podobný obraz potvrzují i data služby Copernicus za květen 2026. Antarktický mořský led byl v květnu přibližně 0,9 milionu km² pod průměrem 1991–2020, tedy asi o 8,7 % níže, a šlo o sedmý nejnižší květnový rozsah v satelitní historii. Copernicus zároveň uvádí, že největší záporné odchylky byly právě v Bellingshausenově moři, které zůstávalo z velké části bez ledu.

V oblasti bylo až o 20 °C tepleji než obvykle

Nízký rozsah mořského ledu doprovází také mimořádně teplé počasí v části Antarktického poloostrova. Podle zpráv z regionu vystoupily teploty v některých oblastech až o 20 °C nad normál. Argentinská stanice Esperanza na Antarktickém poloostrově zaznamenala během červnové teplé epizody maximum 15,4 °C, což je na začátek antarktické zimy extrémní hodnota.

Takto vysoké teplotní odchylky jsou důležité i proto, že mohou zpomalovat tvorbu nového mořského ledu. Pokud v oblasti chybí ledová pokrývka, tmavší oceánská hladina pohlcuje více energie než bílý led, který by část slunečního záření odrážel. V zimě je sice sluneční energie menší než v létě, ale oceán bez ledu zároveň intenzivněji předává teplo atmosféře. To může podporovat další odchylky v teplotě vzduchu a oddalovat návrat běžnějších podmínek. Tyto sebepodporující mechanismy jsou v odborných kruzích známy jako tzv. pozitivní zpětné vazby.

Mořský led není totéž co ledovce

Pro čtenáře je důležité rozlišovat mezi mořským ledem a pevninským ledem. Mořský led vzniká zamrzáním oceánské vody a plave na hladině. Jeho rozsah se během roku výrazně mění - v antarktickém létě ubývá, v zimě se naopak rozšiřuje.

Pevninské ledovce a ledové štíty jsou něco jiného. Leží na souši a jejich tání přímo přispívá ke zvyšování hladiny oceánů. Samotné tání plovoucího mořského ledu hladinu moře významně nezvyšuje, podobně jako kostka ledu ve sklenici nezvýší hladinu vody po rozpuštění. Přesto je mořský led pro klimatický systém zásadní, protože ovlivňuje výměnu tepla mezi oceánem a atmosférou, odrazivost povrchu i životní prostředí antarktických ekosystémů.

Mořský led kolem Antarktidy funguje jako ochranný a regulační prvek. Odděluje oceán od atmosféry, pomáhá udržovat nízké teploty v pobřežních oblastech a vytváří prostředí pro řadu organismů. Na mořský led jsou navázány například kril, tuleni nebo tučňáci. Pokud se led tvoří později, v menším rozsahu nebo je nestabilní, může to narušit potravní řetězce i rozmnožování některých druhů.

Obr. 2: V Antarktidě patří mezi ohrožené druhy v některých oblastech například tučňák císařský (zdroj: depositphotos.com)

Zvlášť citliví jsou tučňáci císařští, kteří potřebují stabilní led během hnízdní sezóny. V minulých letech už byly v některých koloniích zaznamenány výrazné ztráty mláďat právě kvůli předčasnému rozpadu ledu. Nedostatek mořského ledu tak není jen klimatickou statistikou, ale má konkrétní dopady na fungování antarktického prostředí.

Nízký rozsah mořského ledu se sleduje i kvůli blízkosti některých významných ledovcových systémů západní Antarktidy, například oblastí Pine Island a Thwaites. Tyto pevninské ledovce jsou důležité z hlediska budoucího růstu hladiny oceánů. Mořský led sám o sobě tyto ledovce „nedrží“ tak jako ledové šelfy, ale jeho absence může souviset s širšími změnami oceánských a atmosférických podmínek v regionu. Pokud se k pobřeží dostává teplejší oceánská voda nebo se mění větrné poměry, může to ovlivňovat i stabilitu ledových šelfů a rychlost odtoku pevninského ledu do oceánu.

Antarktida se v posledních letech chová nezvykle

Antarktida byla dlouho považována za oblast, kde se mořský led chová jinak než v Arktidě. Zatímco arktický mořský led dlouhodobě ubývá, kolem Antarktidy byl trend po část satelitní éry méně jednoznačný. Poslední roky ale přinesly výraznou změnu. Rok 2023 znamenal rekordně nízký rozsah antarktického mořského ledu v několika částech roku a nízké hodnoty pokračovaly i v dalších sezonách.

Copernicus uvádí, že antarktický mořský led byl v květnu 2026 blízko hodnot zaznamenaných v několika nedávných nízkých letech. Květnový rozsah byl podobně podprůměrný jako v letech 2022, 2024 a 2025, zatímco rok 2023 zůstává mimořádnou výjimkou s vůbec nejnižší květnovou hodnotou.

Právě opakování nízkých hodnot je důvod, proč vědci situaci sledují velmi pozorně. Jednotlivý výkyv může být součástí přirozené variability, ale série podobných let naznačuje, že se v oblasti může měnit základní nastavení oceánu, atmosféry a mořského ledu.

Chybějící led o velikosti Francie neznamená, že Antarktida „roztaje“ během jedné zimy. Je to ale výrazný signál, že i v nejchladnějších částech planety dochází k událostem, které se vymykají běžnému chování posledních dekád. Antarktický mořský led je důležitý nejen pro místní ekosystémy, ale i pro celý klimatický systém. Ovlivňuje odrazivost (albedo) planety, výměnu tepla mezi oceánem a atmosférou i podmínky v okolí ledovců západní Antarktidy.