Evropa zažila mimořádně časnou vlnu veder. Další horko může přinést ve Francii až 40 °C

Západní Evropa má za sebou mimořádně časnou a intenzivní vlnu veder. Podle služby Copernicus přinesla květnová epizoda rekordní teploty, silnou tepelnou zátěž a ukázala, jak se v měnícím se klimatu posouvají letní extrémy stále dříve do roku. Další výrazná horká vlna přitom může dorazit už v nejbližších dnech a ve Francii mohou teploty vystoupit až k hranici 40 °C. Zdroj fotografie: 123rf.com
Zobrazit fotogalerii

Rekordní květnové teploty v západní Evropě

Během druhé poloviny května zasáhla západní Evropu mimořádně časná vlna veder. Nejvýrazněji se projevila ve Francii, Španělsku, Portugalsku, Irsku a Velké Británii, kde padaly měsíční teplotní rekordy. Podle Copernicu dosahovala pocitová teplota v rozsáhlých oblastech západní Evropy 35 až 40 °C, což odpovídá silné až velmi silné tepelné zátěži.

Výjimečné nebyly jen samotné maximální teploty, ale hlavně načasování. Takto výrazné horko se objevilo ještě před začátkem meteorologického léta, tedy v době, kdy lidé, vegetace i infrastruktura obvykle nejsou na dlouhodobější tepelnou zátěž připraveni. Francie během této epizody zaznamenala stovky květnových rekordů, přičemž teploty lokálně vystoupily nad 37 °C.

Obr. 1: Zatímco druhá dekáda května od 11. do 20. května byla v Evropě teplotně podnormální, ta třetí se dostala výrazně nad normál (zdroj: ECMWF/Copernicus)

Proč jsou časné horké vlny nebezpečné

Květnová vlna veder je z hlediska dopadů jiná než horko uprostřed prázdnin. Na jaře ještě není organismus na vysoké teploty aklimatizovaný a problémem může být i prudká změna počasí. Pokud se po relativně chladnějším období rychle dostaví teploty typické pro vrchol léta, roste riziko zdravotních potíží, únavy, přehřátí i zvýšené zátěže pro seniory, chronicky nemocné osoby nebo malé děti.

Podobně reaguje i krajina. Vegetace je v květnu v aktivní fázi růstu a vysoké teploty v kombinaci s nedostatkem vláhy mohou rychle zvyšovat stres rostlin. U zemědělství nejde jen o samotné horko, ale i o zrychlený výpar vody z půdy. Pokud se horké období spojí se suchým počasím, může se deficit vláhy prohlubovat ještě před začátkem léta.

Podobných událostí bude statisticky přibývat

Copernicus upozorňuje, že podobné události je potřeba vnímat v širším klimatickém kontextu. Globální teploty jsou dlouhodobě výrazně nad předindustriální úrovní a Evropa patří mezi nejrychleji se oteplující kontinenty. To neznamená, že každá jednotlivá vlna veder má stejnou příčinu, ale základní klimatické pozadí dnes zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných epizod.

Obr. 2: Dosavadní průběh přízemní teploty vzduchu (ve 2 m nad zemí) v západní Evropě (zdroj: ECMWF/Copernicus)

Důležité je také to, že se mění sezónnost extrémů. Vlny veder už nejsou pouze problémem července a srpna. Stále častěji se objevují také na jaře nebo na začátku léta, kdy mohou být jejich dopady výraznější právě kvůli nižší připravenosti společnosti i ekosystémů.

Další vlna veder do Evropy dorazí příští týden

Západní a střední Evropa přitom bude čelit další výrazně horké epizodě už v nejbližších dnech. Francie se podle aktuálních výhledů připravuje na velmi intenzivní a rozsáhlé horko, které může začít od jihu a jihozápadu země. V některých oblastech mohou teploty překročit 35 °C a lokálně se přiblížit nebo dostat až k hranici 40 °C. Podle francouzských médií mohou být nejvyšší hodnoty dosaženy zejména v jihozápadní Francii a postupně se horký vzduch může rozšířit i dále na sever. Zmíněny jsou i velmi teplé noci, kdy teploty neklesají pod 20 °C. Právě tropické noci jsou z hlediska zdraví důležité, protože tělo nemá možnost se během noci dostatečně ochladit.

Obr. 3: Předpověď pro Prahu slibuje blížící se tropické teploty (zdroj: Meteocentrum)

Teploty kolem 40 °C už nejsou jen „horkým letním dnem“. Jde o extrémní hodnoty, které výrazně zatěžují lidský organismus, městské prostředí i infrastrukturu. Ve městech se navíc projevuje městský tepelný ostrov, takže noční ochlazení může být slabé a pocitová zátěž výrazně vyšší než v okolní krajině.

Velmi vysoké teploty čekáme během příštího týdne tak v České republice. Během druhé poloviny jeho pracovní části teploty budou v nejteplejších oblastech (Polabí, dolní Poohří nebo jih Moravy) dosahovat nebo lehce přesahovat 30 °C. V sobotu pak čekáme odpolední teploty k 30 °C ve všech běžných polohách. V nejteplejších oblastech teploty přesáhnou zřejmě i 35 °C, to už zde hovoříme o velmi horkých (resp. supertropických) dnech, které jsou u nás vázány výhradně na letní měsíce.

Nejde jen o rekordy, ale o připravenost

Rekordní květnové teploty jsou mediálně atraktivní, ale podstatnější jsou jejich dopady. Časné vlny veder mohou přicházet v době, kdy lidé ještě nemají upravený denní režim, města nejsou připravena na vysokou tepelnou zátěž a příroda je citlivá na náhlý stres.

Právě proto je důležité sledovat nejen maximální teploty, ale také délku trvání horka, noční minima, vlhkost vzduchu a pocitovou teplotu (například vyhodnocenou pomocí UTCI). Květnová epizoda v západní Evropě tak nebyla jen předčasnou ochutnávkou léta, ale varováním, že horko se v evropském klimatu stává stále významnějším rizikem i mimo hlavní letní sezónu.