Málo sněhu v Alpách může v létě zhoršit sucho. Voda bude chybět hlavně řekám

Alpy vstupují do léta s podprůměrnou zásobou sněhu. To může mít významné dopady nejen na horské oblasti, ale i na velké evropské řeky, zemědělství, energetiku nebo lodní dopravu. Sněhová pokrývka totiž v teplé části roku funguje jako přirozená zásobárna vody, která postupně dotuje říční síť. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Sněhu v Alpách bylo výrazně méně

Zimní sezóna 2025/2026 přinesla v části Alp výrazně podprůměrné množství sněhu. Podle údajů z italského regionu Trentino byla akumulace sněhu na vybraných ledovcích výrazně nižší než v předchozích letech. Monitorování probíhalo například na ledovcích Careser, La Mare a Adamello, kde se na konci jara ukázalo, že sněhové zásoby jsou místy jen kolem poloviny běžných hodnot.

Obr. 1: Že byla uplynulá zima velmi problematická z hlediska sněhu ukázaly i české hory - takový byl stav sněhové pokrývky 13. prosince 2025 v Hrubém Jeseníku v okolí Dlouhých Strání a Mravenečníku (autor: D. Novotný)

Nízká sněhová pokrývka je problém hned ze dvou důvodů. Jednak chrání ledovce před přímým slunečním zářením, protože má vysoké albedo, a zpomaluje jejich tání, jednak představuje důležitou zásobu vody pro jarní a letní období. Pokud sněhu napadne málo nebo odtaje příliš brzy, do léta vstupuje krajina s menší vodní rezervou.

Alpy jako vodní věž Evropy

Alpy bývají často označovány jako vodní věž Evropy. Z jejich horských oblastí jsou napájeny významné řeky, například Rýn, Rhôna, Pád nebo Dunaj. V zimě se část srážek ukládá ve formě sněhu a během jara a léta se postupně uvolňuje do potoků, pramenů a řek.

Právě tato postupnost je klíčová. Sníh nepředstavuje jen „vodu navíc“, ale vodu rozloženou v čase. Pokud zásoba sněhu chybí, řeky mohou být v teplých a suchých obdobích citlivější na pokles průtoků. Nejvíce se to projeví v době, kdy zároveň roste spotřeba vody pro zemědělství, průmysl, energetiku i běžné zásobování.

Nejvíce ohrožená je severní Itálie

Z evropských regionů patří mezi nejcitlivější oblasti severní Itálie, zejména povodí řeky Pád. Právě tato oblast je silně závislá na kombinaci zimních sněhových zásob v Alpách a jarních či letních srážek. Podle údajů citovaných iMeteem klesl v Itálii ekvivalent vody ve sněhu v polovině května přibližně o 48 % pod dlouhodobý průměr, zatímco v povodí Adiže měl deficit přesahovat až 56 %.

To je významný signál pro léto. Pokud by následovalo delší suché a horké období, může se nedostatek sněhové vody rychle promítnout do nižších průtoků, omezení zavlažování a zvýšeného tlaku na vodní zdroje. Samotný nedostatek sněhu ale ještě automaticky neznamená katastrofu - rozhodující bude průběh počasí v dalších týdnech, zejména množství srážek a délka případných vln veder. Jedna z takových se aktuálně blíží, jak bylo rozebíráno v předchozích článcích.

Dopady mohou přesáhnout horské oblasti

Nízké průtoky evropských řek nejsou problémem jen pro přírodu. V minulých suchých letech se ukázalo, že ovlivňují také lodní dopravu, zásobování průmyslu, výrobu elektřiny i chlazení některých elektráren. Pokud hladiny řek výrazně poklesnou, lodě mohou převážet méně nákladu nebo se doprava na některých úsecích omezuje.

Obr. 2: A situace se nezlepšila ani na počátku března, kdy má být sněhu na horách v podstatě nejvíce. Foceno 8. března 2026 na Keprníku (autor: D. Novotný)

Nedostatek vody zároveň zvyšuje tlak na zemědělství. Zavlažování je v suchých a teplých obdobích důležité zejména v jižní Evropě, ale při dlouhodobém suchu se podobné problémy mohou objevit i v dalších částech kontinentu. Voda se pak stává zdrojem konkurence mezi zemědělstvím, průmyslem, energetikou, turismem i běžnou spotřebou.

Proč nestačí jen „aby v létě zapršelo“?

Letní srážky sice mohou situaci výrazně zlepšit, ale nejsou plnohodnotnou náhradou za stabilní zimní sněhovou zásobu. Často přicházejí ve formě přeháněk nebo bouřek, které jsou prostorově velmi nerovnoměrné. Na jednom místě může spadnout velké množství vody, zatímco o pár kilometrů dál téměř neprší.

Přívalové srážky navíc nemusí doplnit vodní zdroje tak účinně jako pomalé tání sněhu. Část vody rychle odteče po povrchu, zejména pokud je půda vyschlá nebo srážka příliš intenzivní. Sněhová pokrývka naproti tomu funguje jako přirozený regulátor, který vodu uvolňuje postupně během delšího období.lp

Obr. 3: Sněhu v Alpách je skutečně málo, jak ukazuje model ICON (zdroj: ICON/Wetterzentrale.de)

V teplejším klimatu se mění i charakter zimních srážek. Část srážek, která dříve ve vyšších polohách padala jako sníh, může častěji přicházet jako déšť. Sněhová pokrývka pak bývá tenčí, méně stabilní a dříve odtává. To posouvá odtok vody více do zimy a časného jara, zatímco v létě může zásoba chybět.

Tento trend je pro horské oblasti zásadní. Nejde jen o lyžařskou sezónu nebo vzhled krajiny, ale o fungování celého hydrologického systému. Alpy jsou zdrojem vody pro miliony lidí a jejich sněhová bilance ovlivňuje i regiony vzdálené stovky kilometrů od hor.

Další vývoj bude záviset hlavně na kombinaci teplot a srážek. Pokud bude léto horké a suché, může se slabá zimní sněhová zásoba projevit výrazněji. Naopak častější plošné srážky by mohly část deficitu zmírnit, zejména v povodích, kde je půda schopná vodu zadržet.