Podezření na další tornádo v Česku. Odborníci prověřují záběry z Děčínska

V Česku se během pátečního odpoledne objevilo další podezření na tornádo. Po 15. hodině byl v oblasti Děčína a okolí zachycen výrazný trychtýřovitý útvar, který na první pohled připomínal trombu nebo slabé tornádo. Na snímek upozornila stránka Meteo Včasné varování a případem se následně začali zabývat i odborníci a dobrovolníci z Amatérské meteorologické společnosti. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

V okolí Děčína a Děčínského Sněžníku byl ukázal podezřelý jev

Zatím ale není jisté, o jaký jev skutečně šlo. Podobné útvary mohou vznikat pod bouřkovou nebo srážkovou oblačností a někdy jde pouze o nízkou roztrhanou oblačnost typu scud cloud, která může vypadat velmi dramaticky, ale nemusí být spojena s rotací. Taková oblaka jsou spojena s nasáváním vlhkosti, v našich podmínkách většinou nad lesními prostředími. Pro potvrzení tornáda je pak zásadní potvrzení rotace u země. Český hydrometeorologický ústav proto podle dostupných informací upozornil, že z jedné fotografie nelze výskyt tornáda spolehlivě potvrdit. Důležité budou další záznamy, zejména video, případně také informace o škodách v terénu.

Obr. 1: Snímek potenciální tromby nebo tornáda zachycený v okolí Děčína, v pozadí Děčínský Sněžník (zdroj: Facebook Meteo Včasné varování, autor Katyska Vondráčková)

Pokud by se podezření potvrdilo, šlo by už o třetí tornádo v Česku během jediného týdne. Meteorologové totiž nedávno potvrdili dvě slabší tornáda z bouřkové situace na konci května. Jedno se vyskytlo jihovýchodně od Netolic, druhé v obci Záluží u Týna nad Vltavou. V obou případech sehrála roli kombinace svědeckých výpovědí, záběrů a charakteru škod.

Obr. 2: Snímek z radaru v době přechodu bouřky, na které se objevil podezřelý jev (zdroj: Radar Meteocentrum)

Podobné situace ukazují, že i slabší bouřky mohou za vhodných podmínek vytvořit lokální rotaci a krátkodobě vyprodukovat tornádo. Pro jejich potvrzení však nestačí pouze vzhled oblaku. Rozhodující je, zda se prokáže kontakt cirkulace se zemí, rotace v nejnižší vrstvě atmosféry a odpovídající charakter škod. Případ z Děčínska tak zůstává zatím otevřený a konečné vyhodnocení přinesou až další dostupná data.

S tornády to není podle videí nebo fotek tak jednoduché

Z meteorologického hlediska je zajímavé, že slabší tornáda ve střední Evropě nemusí být vždy vázána na mimořádně silné supercely. Někdy mohou vznikat i při méně nápadných bouřkových situacích, pokud se v nejnižších stovkách metrů atmosféry vytvoří dostatečný střih větru a lokální horizontální vír je následně bouřkovým výstupným proudem „natažen“ do vertikální osy. Právě proto mohou být některé případy velmi krátkodobé, prostorově omezené a obtížně předpověditelné.

Laická veřejnost si tornádo často spojuje hlavně s výrazným trychtýřem sahajícím z oblačnosti až k zemi. Ve skutečnosti ale nemusí být kondenzační chobot vždy kompletní a viditelný po celé délce. Cirkulace se může zemského povrchu dotýkat i tehdy, když je viditelná pouze část trychtýře nebo když je projev u země patrný hlavně podle vířícího prachu, úlomků či charakteristického pásu škod. Proto meteorologové při ověřování podobných případů nehodnotí jen fotografie oblačnosti, ale také směr polehnutí vegetace, poškození stromů, střech a dalších objektů.