Mapy ukazují, jak se letos ohřívá moře v Evropě. V některých lokalitách se hovoří o "mořské vlně veder"

Západní Evropa zažila na konci května nadprůměrně teplé počasí, ale mimořádně vysoké teploty nebyly omezeny jen na pevninu. Podle dat služby Copernicus se výrazně oteplil také povrch Atlantiku a Středozemního moře. V některých oblastech byly teploty mořské hladiny o více než 5 °C vyšší, než je pro toto období běžné. Zdroj fotografie: Depositphotos
Zobrazit fotogalerii

Mimořádně teplý Atlantik i Středomoří

Data programu Copernicus ukazují, že na konci května se velké části severovýchodního Atlantiku a západního Středomoří dostaly do výrazně nadprůměrných teplot. Nejvýraznější odchylky byly patrné podél severního a západního pobřeží Francie a také v části západního Středomoří. Právě zde se teplota mořské hladiny dostala místy o více než 5 °C nad obvyklé hodnoty pro konec května.

Takto výrazné kladné odchylky už nelze brát jen jako běžné teplejší období. Pokud zvýšené teploty přetrvávají déle, hovoří se o tzv. mořské vlně veder. Jde o situaci, kdy je teplota mořské hladiny po delší dobu výrazně vyšší než dlouhodobý normál pro dané místo a roční období.

Obr. 1: Odchylka teploty hladiny moří od normálu podle programu Copernicus ukazuje velmi teplé vody ve Středomoří, a také v oblasti Biskajského Zálivu nebo v okolí Velké Británie (zdroj: Copernicus)

Mořská vlna veder není jen problém oceánu

Na první pohled se může zdát, že vyšší teplota moře je důležitá hlavně pro koupání nebo mořské ekosystémy. Ve skutečnosti ale teplý oceán výrazně ovlivňuje i atmosféru nad pevninou.

Teplejší voda znamená intenzivnější výpar a větší množství vodní páry v nižších vrstvách atmosféry. Ta pak může sloužit jako „palivo“ pro srážkové systémy a bouřky. Pokud se nad takto teplou vodu dostane vhodně nastavená tlaková níže nebo frontální rozhraní, může atmosféra reagovat intenzivnějšími srážkami, silnější konvekcí a lokálně i výraznějšími bouřkami. To se mimo jiné projevilo silnými bouřkami i s nedávným tornádem v Římě.

Právě proto jsou mořské vlny veder důležité i pro počasí ve vnitrozemí. Atlantik a Středomoří totiž nejsou od Evropy oddělené systémy - naopak patří mezi hlavní zdroje vlhkosti, které ovlivňují průběh počasí i ve střední Evropě.

Proč je západní Evropa tak citlivá?

Zvlášť významné jsou současné teplotní odchylky u západního pobřeží Francie. Tato oblast leží na trase častých atlantických tlakových níží, frontálních systémů a vlhkého oceánského proudění. Pokud je moře v této oblasti výrazně teplejší než obvykle, může do atmosféry dodávat více energie i vlhkosti. 

Obr. 2: Západní Evropa je často pod vlivem tlakových níží, jako tomu je například i v těchto dnech podle modelu GFS (zdroj: wetterzentrale.de)

To samo o sobě neznamená, že automaticky vzniknou extrémy. Zvyšuje to ale potenciál, aby při vhodném synoptickém nastavení byly projevy počasí výraznější. Jinými slovy – teplé moře samo o sobě bouřku „nevyrobí“, ale může zesílit podmínky, ve kterých bouřky nebo vydatné srážky vznikají.

Středomoří jako zásobárna energie

Podobně důležité je i Středozemní moře. To je pro Evropu významným zdrojem tepla a vlhkosti zejména v přechodných obdobích a na podzim, kdy se nad teplou mořskou hladinou často formují výrazné srážkové systémy. Pokud je ale Středomoří nadprůměrně teplé už na konci jara, znamená to, že do letní sezóny vstupuje s vysokým energetickým základem.

V létě se to může projevit nejen teplejší vodou pro rekreaci, ale také vyšší vlhkostí v přímořských oblastech a při vhodných podmínkách i větším potenciálem pro bouřky. Nejvýraznější dopady se obvykle objevují tam, kde se teplý a vlhký vzduch střetne s chladnějším vzduchem ve vyšších hladinách atmosféry nebo s horským reliéfem. Takovou typickou oblastí je například Pádská nížina pod Alpami.

Pro čtenáře je dobré si představit moře jako obrovskou baterii. Pokud je voda teplejší než obvykle, je v této „baterii“ uloženo více energie. Ta se neuvolní najednou, ale postupně ovlivňuje okolní atmosféru - zvyšuje výpar, podporuje vlhkost a může přispívat k intenzivnějším projevům počasí. Z praktického hlediska tak nejde jen o informaci pro klimatology. Teplejší moře může ovlivnit charakter dovolené, pocitovou teplotu v přímořských oblastech, výskyt dusného počasí, ale také riziko intenzivnějších srážek nebo bouřek v regionech, které jsou na přísun vlhkosti od moře navázané.

Teplotu moře můžete sledovat i na Meteocentru

Aktuální teploty moří jsou důležité nejen pro dovolenkáře, ale také pro pochopení širšího vývoje počasí. Na Meteocentru proto najdete také přehled teplot moří, díky kterému lze sledovat, jak teplá je voda v oblíbených turistických destinacích i v klíčových oblastech evropského počasí. Právě při situacích, jako je současná mořská vlna veder v Atlantiku a Středomoří, je podobný přehled užitečný. Ukazuje totiž, že nadprůměrné teploty nejsou jen abstraktní klimatickou statistikou, ale konkrétním jevem, který lze pozorovat v reálném čase.

Obr. 3: Aktuální teploty Středozemního moře přesahují 20 °C a to je teprve začátek června (zdroj: Meteocentrum)

V Evropě mají nyní moře teploty od 10 °C ve Stockholmu po 22 °C ve Středozemním moři nebo i na Jadranu v oblasti Ancony. Černé moře dosahuje teplot mezi 18 a 19 °C. Velmi teplý je na tuto dobu Atlantik, kde v Biskajském zálivu jsou hlášeny teploty moře až kolem 18 °C. Severní pobřeží Francie, Belgie, Nizozemí nebo Británie se může pyšnit teplotami povrchu moře až na 15 °C. Podobnou teplotu má i Severní nebo Baltské moře v oblasti Německa.

Oceány se oteplují dlouhodobě

Současná situace zapadá do širšího trendu oteplování oceánů. Moře a oceány absorbují velkou část přebytečného tepla v klimatickém systému, a proto jsou jedním z nejdůležitějších indikátorů probíhající klimatické změny. Krátkodobé mořské vlny veder se mohou objevovat i vlivem přirozené variability počasí a oceánské cirkulace. Dlouhodobě teplejší oceán však zvyšuje pravděpodobnost, že podobné epizody budou intenzivnější, rozsáhlejší nebo delší než v minulosti.

Mimořádně teplý Atlantik a Středomoří jsou důležitým signálem pro následující týdny a měsíce. Neznamená to automaticky, že Evropu čekají extrémní bouřky nebo povodně. Znamená to ale, že klimatický systém má k dispozici více tepla a vlhkosti, které mohou při vhodném nastavení atmosféry sehrát významnou roli.