Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Bouřky přinesly tornáda i přívalové srážky
Nejvýraznější bouřková aktivita se objevila v severní Itálii, kde se během krátké doby vytvořily velmi intenzivní bouřkové systémy. Místní obyvatelstvo, prostřednictvím meteorologické služby, hlásili silný déšť, kroupy a také dvě tornáda, která byla pozorována v oblasti Pádské nížiny.
Obr. 1: Pádská nížina - průmyslová a zemědělská nížina pod Alpami nedaleko Jaderského a Ligurského moře, která je navíc hustě osídlená s největšími městy Milán a Turín (zdroj: depositphotos.com)
Pádská nížina je oblastí Evropy, kde se při vhodných podmínkách mohou tornáda objevit poměrně pravidelně. Alespoň ta slabá. Kombinace vysoké vlhkosti, setkávání "mořských" a "alpských" charakteristik vzduchu, silné instability a střihu větru zde vytváří prostředí příznivé pro vznik rotujících bouří, známých jako supercely s mezocyklonou.
Nad Itálií se prohlubuje tlaková níže
Za celou situací stojí tlaková níže nad severní Itálií a západní Středomořím. Ta do oblasti přináší velmi vlhký vzduch od moře, zatímco ve vyšších hladinách atmosféry proudí chladnější vzduch. Tato kombinace je pro vznik silných bouřek zvláště v teplém půlroce ideální. Teplý a vlhký vzduch u země má tendenci rychle stoupat, což vede ke tvorbě mohutné oblačnosti z konvekce a následně i velmi intenzivních bouřkových buněk.
Obr. 2: Významné počasí v sobotu v oblasti Středomoří (zdroj: Mapy Meteocentrum)
Situaci navíc podporuje i výraznější střih větru, tedy změna vektoru (rychlosti a směru) větru s výškou. Ten umožňuje vznik organizovanějších bouřkových struktur, které mohou produkovat nejen přívalové srážky a kroupy, ale i tornáda z mezocyklon.
Tato synoptická situace souvisí i s Českem
Tlaková níže nad severní Itálií nebude důležitá jen pro oblast Středomoří. V následujících dnech začne postupovat k severovýchodu a spolu s ní se bude přes střední Evropu přesouvat i frontální rozhraní. Právě to bude o víkendu ovlivňovat počasí i v Česku. Zatímco západ republiky se bude dostávat do o něco teplejšího vzduchu, východ bude chladnější a hlavně s výraznější srážkovou činností.
Na Moravě a ve Slezsku může během víkendu spadnout výrazně více srážek než v západní části republiky. Situaci jsme podrobněji rozebrali v předchozím článku na Meteocentru.
Obr. 3: Tlaková níže nad severní Itálií (zdroj: GFS/Wetterzentrale.de)
"Druhá vlna trvalejšího deště se nasune na jih Moravy v sobotu ráno a během dopoledne se bude rozšiřovat. I když modely jsou ještě trochu nejisté v tom, jaké území srážky přesně zasáhnou, tak se dá očekávat, že sobota bude deštivá na celé Moravě, ale velká šance na srážky bude i na jihu Čech. Ohledně východních a třeba i středních Čech panuje trochu nejistota, zda se sem trvalý déšť dostane, či nikoliv. Vydatné srážky pak budou pokračovat v noci na neděli, ale v neděli nad ránem už postupně ustoupí k východu," poskytl informace Meteocentru meteorolog Martin Štros.
Květen stále ve znamení velkých kontrastů počasí v Evropě
Aktuální situace opět dokazuje typický charakter jarní atmosféry. Střední Evropa a její okolí se nyní nachází na rozhraní mezi velmi teplým vzduchem na východě a jihovýchodě a chladnějším oceánským prouděním od západu. Střet těchto vzduchových hmot vytváří ideální podmínky pro vznik výrazných bouřkových situací. V jarním období navíc začíná rychle růst množství energie v atmosféře, což podporuje intenzitu konvekce.
Obr. 4: Evropa opět silně kontrastní. Za polárním kruhem až letní teploty (zdroj: Mapy počasí Meteocentrum)
Velmi ukázkové je nynější počasí v severovýchodní Evropě. Na její severní části zde totiž panuje až mimořádně teplé počasí, kdy v zeměpisných šířkách okolo polárního kruhu a u Bílého moře stoupají teploty nad 20 °C, lokálně až na letní hodnoty. Určující je tlaková níže nad oblastí Finska, kdy je po její přední straně do oblasti advekcí přinášen teplý vzduch až takto daleko k severu.
Bouřková sezóna se rozbíhá a tornáda nejsou jen americkým fenoménem
Vraťme se ale zpátky do oblasti Itálie, kde se vyskytla právě dvě tornáda. I přestože jsou tyto větrné víry nejčastěji spojovány se Spojenými státy, objevují se poměrně pravidelně i v Evropě. Velmi časté jsou i v oblastech Středomoří, severní Itálie nebo Balkánu, kde dochází ke střetům velmi odlišných vzduchových hmot. Víry se ale nejčastěji projeví právě na moři jakožto vodní smrště, například v Chorvatsku známých jako "pijavica".
Ve většině případů bývají evropská tornáda slabší než ta americká, přesto mohou způsobit lokální škody a přestavují nebezpečný meteorologický jev. Čas od času i na našem kontinentu mohou vyrůst do vysokých intenzit, jako tomu bylo například na Hodonínsku 24. června 2021.
S příchodem pozdního jara a začátku léta začne podobných bouřkových situací, jako v oblasti Itálie, nad Evropou přibývat. Teplejší vzduch totiž dokáže unést více vodní páry a atmosféra získává více potenciální energie pro tvorbu bouřek. Květen, červen, červenec s přesahem do srpna jsou z hlediska dynamiky počasí nejzajímavějšími obdobími roku, kdy panuje nejvyšší pravděpodobnost jak významných srážkových epizod, tak silných bouřek doprovázených nebezpečnými meteorologickými jevy.
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.









