Zdroj fotografie: 123rf.comZobrazit fotogalerii
Ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác jsou od věky věků známým postrachem zahrádkářů. Není to rozhodně tak, že by pravidelně právě kolem 12.-14. května, kdy najdeme jejich jména v kalendáři, docházelo k nějakému ochlazení. Většina let tyto konkrétní dny nabídne už příjemně teplé jarní počasí. Ale letos to docela dobře vychází, že na Pankráce, tedy v úterý 12. května, do Česka propadne studený vzduch od severu a srazí nám teploty.
Denní maxima v úterý očekáváme pouze kolem 8 až 12 °C, když zejména v západní polovině Čech se denní maxima nebudou dostávat nad 10 °C, což v téměř půlce května hodně chladné počasí. K tomu velká oblačnost a místy i déšť. A co víc, v Krušných horách a na Šumavě se v nejvyšších polohách nad 1000 metrů dokonce ještě může objevit sněžení, hlavně odpoledne a večer!
A pak přijde noc na středu, tedy na Serváce. Ta by měla přinést vyjasnění oblohy a ve studeném vzduchu výrazný pokles teplot. Ty se na většině území ve středu nad ránem dostanou pod 5 °C a v chladnějších oblastech můžou spadnou až k bodu mrazu. Ranní teploty jsou vždy velmi lokální záležitostí, takže předpověď nemusí vždy přesně vyjít. I tam, kde modely odhadují udržení ranních minim nad nulou, může mrazík přijít. A hlavně ten přízemní. Modelové minimální teploty ve dvou metrech nad zemi vypadají takto:
obr. 1 - středeční ráno přinese na půlku května velmi nízké teploty, ukazuje mapa modelu Aladin
Určitě se objeví mráz v různých horských studených kotlinách, ale i lokálně v nížinách. Na většině území se nicméně teploty přece jen udrží nad nulou. Podívejte se na předpověď přímo pro vaši lokalitu. V průběhu středečního dne pak už přece jen počítáme s vyššími denními teplotami dosahujícími až k 15 °C. Tím započne fáze návratu teplot k normálu.
Bonifác, tedy čtvrtek, bude ze tří ledových mužů nejteplejší, i když ranní teploty stále budou trochu nižší, převážně pod 10 °C. Už ale bez hrozby lokálních mrazů. Přes den se pak denní maxima dostanou už výrazně výše, zejména na východě se mohou přiblížit ke 20 °C. V dalších zbývajících dnech týdne už se pak udrží poměrně teplejší počasí, kdy se budou denní maxima pohybovat až do 20 °C.
Ve zbývající části jara už by se takto studené počasí, jako očekáváme teď hlavně v úterý přes den a ve středu ránu, objevit nemělo. Ledoví muži tak docela dobře dostojí své pověsti posledních studených dnů v sezoně...
Předpověď pro konkrétní lokality
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.






