Mobile menu openmenu
Mapy počasí

Mapy počasí s plynoucí animací

Evropa zažila nebývale extrémní rok na některých místech šlo o vůbec nejteplejší v historii

9. 5. 2026 | Poslední aktualizace: 16:14 9. 5. 2026 | Jáchym Rogner
  • Facebook
  • Twitter/X
  • RSS
V Česku sice uplynulý rok byl relativně normální, jinde v Evropě ale zažívali extrémní počasí. Podívejte se na náš článek, kde podrobně rozebíráme všechny aspekty minulého roku ohledně počasí v Evropě. Evropa zažila nebývale extrémní rok na některých místech šlo o vůbec nejteplejší v historii Zdroj fotografie: Depositphotos
Zobrazit fotogalerii

Evropa stále zůstává nejrychleji se oteplujícím kontinentem světa a minulý tento trend jen potvrdil. Podle nejnovější zprávy služby Copernicus zažilo až 95 % Evropy průměrnou teplotu nad dlouhodobým průměrem. Části západu Skandinávie a Britského poloostrova zažily dokonce nejteplejší rok v historii měření. Právě oblasti na severu Evropy se dlouhodobě oteplují nejrychlejším tempem, velmi teplo ale bylo i ve Středomoří.

Obr. 1: Trend změny průměrné roční teploty vzduchu (v °C za dekádu) za období 1996–2025. Zdroj: C3S/ECMWF.

Obr. 1: Trend změny průměrné roční teploty vzduchu (v °C za dekádu) za období 1996–2025. Zdroj: C3S/ECMWF.

Výrazným ukazatelem změny klimatu byl zejména výrazný nárůst tzv. tepelného stresu u populace. V roce 2025 zasáhla například oblast Skandinávie nevídaná vlna veder trvající kolem tří týdnů, během které maxima i za polárním kruhem překračovaly pravidelně tropickou hranici 30 °C. V oblastech, kde na to obyvatelé nejsou zvyklí, takové změny představují vysoké riziko pro starší lidi a domy bez klimatizací, kterých je právě na severu Evropy jen minimum.

Obr. 2: Anomálie v průměrné teplotě vzduchu za rok 2025, červeně znázorněny oblasti, kde byl uplynulý rok nejteplejší v historii. Zdroj: C3S/ECMWF.

Obr. 2: Anomálie v průměrné teplotě vzduchu za rok 2025, červeně znázorněny oblasti, kde byl uplynulý rok nejteplejší v historii. Zdroj: C3S/ECMWF.

Změna klimatu se ale propisuje i do evropských ledovců, například známý grónský ledovec zmenšil svoji plochu o neuvěřitelných 139 miliard tun ledu, což je přibližně 9% zvýšení ztráty oproti průměru. Vysoké teploty způsobily také rekordní teplotu oceánu ve Středomoří, což může mít důsledky v extrémnější a silnější bouře či tzv. medikány ( výrazná tlaková níže, která získá nad vodami Středozemního moře subtropické nebo tropické charakteristiky). 

Obr. 3: Podíl na výrobě elektřiny v Evropě z jednotlivých zdrojů (za roky 2016–2025). Zdroj: Rabobank/C3S/ECMWF.

Pozitivní zprávou je ale dobrá a hlavně rychlá adaptabilita evropské energetiky a průmyslu na měnící se klima. V roce 2025 pocházela téměř polovina veškeré vyrobené elektřiny v Evropě z obnovitelných zdrojů. Klíčovou roli sehrála zejména solární energie, jejíž podíl dosáhl nového maxima přes 12 % na celkovém podílu. I když tak extrémů přibývá, tak je stále více vidět, že se evropské země snaží zabránit co největším změnám a škodám pro budoucí evropské klima.



Kam dál?