Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Úplněk připadá na začátek května a tradičně bývá označován jako „Flower Moon", tedy Květinový Měsíc. Název pochází z období, kdy se na severní polokouli naplno rozbíhá jaro a příroda začíná výrazně kvést. Podobná pojmenování úplňků mají historické kořeny především v severoamerických tradicích a odkazují na typické projevy přírody během jednotlivých měsíců. Květinový Měsíc tak symbolicky souvisí s obdobím nejrychlejšího rozvoje vegetace.
Letošní květnový úplněk bude zároveň tzv. mikroměsícem. To znamená, že se Měsíc bude nacházet poblíž nejvzdálenějšího bodu své oběžné dráhy kolem Země, kterému se říká apogeum. Oběžná dráha Měsíce totiž není dokonale kruhová, ale mírně eliptická. V průběhu měsíce se tak jeho vzdálenost od Země mění. Tentokrát bude Měsíc od Země vzdálen přibližně 406 tisíc kilometrů, což je téměř o 43 tisíc kilometrů více než v době, kdy se nachází nejblíže Zemi (v perigeu).
Výsledkem je, že se úplněk bude na obloze jevit o něco menší a méně jasný než obvykle. Rozdíl je však poměrně nenápadný a většina lidí si jej bez přímého srovnání pravděpodobně nevšimne.
Obr. 1: Květinový Měsíc bude sice menší, ale při běžném pozorování to bude sotva postřehnutelné (zdroj: Depositphotos)
Proč Měsíc někdy vypadá větší?
Právě změny vzdálenosti od Země stojí za známým pojmem „superměsíc". Ten nastává v situaci, kdy se úplněk odehraje poblíž perigea, tedy nejbližšího bodu vůči Zemi. Naopak mikroměsíc představuje opačný případ. Rozdíl mezi oběma situacemi může být na fotografiích poměrně dobře patrný, lidské oko však v běžných podmínkách změnu velikosti vnímá jen omezeně.
Květen přinese letos dva úplňky
Zajímavostí letošního roku je i skutečnost, že květen nabídne dva úplňky. Druhý úplněk připadne na konec měsíce a bývá označován jako „Blue Moon" neboli modrý Měsíc. Ve skutečnosti však Měsíc modrou barvu nemá. Označení vychází pouze z kalendářní výjimečnosti situace, kdy během jednoho měsíce nastanou dva úplňky. K tomu dochází přibližně jednou za dva až tři roky.
A co počasí? Letos nám na pozorování bude přát. Během pátečního večera a noci totiž očekáváme jen malou oblačnost. Pro více informací a přesnou předpověď lze využít mapu odkazující na Vaše město, případně lze využít předpověď pro Vaši lokalitu, která je stanovena pomocí strojového učení.
Jaké počasí bude pro pozorování panovat ve Vašem městě?
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.





