Geoinženýrství jako záchranná brzda? Už jen poloviční ochlazení by mohlo zmírnit extrémy klimatu

Současná debata o změně klimatu se stále častěji stáčí k různým radikálním řešením. Jedním z nejdiskutovanějších je tzv. geoinženýrství, tedy záměrné a rozsáhlé technologické zásahy do klimatického systému Země s cílem zmírnit dopady globálního oteplování. Jedna z nejnovějších vědeckých studií pak přichází s návrhem využít rozpuštění částic SO2 do stratosféry (oxidu siřičitého). Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Hlavním argumentem zmíněné studie je stabilizace vodního cyklu. Odpůrci geoinženýrství se dlouhodobě obávají, že by přílišné ochlazení pomocí aerosolů mohlo narušit srážkové režimy a například způsobit výrazná sucha v místech, kde na to nejsou zvyklí a ohrozit tak úrodu. Pokud by se ovšem intenzita vypouštění částic nastavila na polovinu, mohlo by dojít k výraznému snížení teplotních extrémů, aniž by to negativně ovlivnilo dostupnost vody v krajině nebo intenzitu a množství srážek.

Obr. 1: Vliv geoinženýrství na klimatické extrémy: Graf ukazuje, že poloviční ochlazení (fialová) účinně mírní vedra i srážkové výkyvy oproti žádné reakci (červená).

Výsledky použitých modelů autorů Keitha a Irvina při pokračujícím scénáři RCP 8.5 (Reprezentativní směry vývoje koncentrací bez omezení emisí) došly k tomu, že už jen poloviční ochlazení, resp. rozpuštění částic SO2 do stratosféry dokáže výrazně snížit například intenzitu vln veder a maximálních ročních teplot spolu. Zároveň by se snížila intenzita extrémních srážek na zhruba dvou třetinách rozlohy pevniny. Právě zvyšování teploty oceánů je totiž hlavním palivem pro silnější hurikány a obecně tropické bouře. Zajímavým zjištěním je také fakt, že tento přístup vykazuje pozitivní výsledky v téměř všech sledovaných oblastech světa, kde trvale žijí nějací obyvatelé.

Obr. 2: Obrázek (a) znázorňuje, že rozpuštění SO2 vrátí bilanci srážek a výparu blíže k normálu, čímž předchází extrémnímu suchu i nadměrnému vlhku. Obrázek (b) potvrzuje, že to i výrazně oslabí intenzitu extrémních srážek.

Stále by ale celosvětové použití takových nástrojů stálo minimálně řádově vyšší miliardy dolarů (spíše desítky až stovky) a byla by zapotřebí shoda a iniciativa většiny států, což by mohlo být opravdu komplikované. A navíc, i když může snížení teploty planety aerosoly vypadat jako účinný způsob proti klimatické změně, neřeší samotnou příčinu problému, kterým je zejména spalování fosilních paliv způsobující skleníkový efekt. Pokud vás zajímá toto téma více do hloubky, určitě se podívejte na použitý článek.