Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Ještě než přijdou Velikonoce, budeme muset přečkat několik studených dnů v závěru března. Vypadá to, že zlom v charakteru počasí nastane přesně "na apríla", tedy ve středu 1. dubna. Právě v tento den k nám přestane proudit studený vzduch od severozápadu a místo něj se prosadí výběžek vyššího tlaku od jihozápadu. Nemůžeme čekat zázraky, že by se ze dne na den teploty prudce zvedly, oteplování bude postupné a na jeho rychlosti se modely ještě úplně neshodují.
Jak by tedy mělo počasí o Velikonocích přesně vypadat?
Ve středu by se denní teploty měly pohybovat ještě jen do 12 °C, což bude proti předchozím dnům jen mírné oteplení. Významné však bude to, že velkou oblačnost a déšť nahradí naopak slunečný den. V dalších dnech bude každý den o něco tepleji, a pokud bychom se měli podívat na nejpravděpodobnější vývoj, tak ten vypadá zhruba takto: ve čtvrtek maxima až 13 °C, v pátek 14 °C, v sobotu vystoupí teploty už na 16 °C, v neděli pak až na 18 °C na Velikonoční pondělí to nyní vypadá až na krásných 20 °C!
Ale ta "dvacítka" na Velikonoční pondělí je zatím hodně nejistá. Rozpětí odhadů maximálních denních teplot se pro tento den pohybuje od 15 °C až do 22 °C. Ano, některé scénáře odhadují dokonce ještě více než dvacet stupňů, nicméně to si zatím nedovolíme udávat jako naší předpověď, protože je to spíše méně pravděpodobná možnost. Co považujeme za nejpravděpodobnější, ukazuje naše dlouhodobá předpověď.
Oteplení je vidět na grafu očekávaných teplot z různých modelů, je tam patrné i to, jako kolem 5. dubna se modely ještě hodně rozcházejí v názoru na výši teplot:
obr. 1 - výhled na příští dva týdny ukazuje oteplení během Velikonoc, ale také je vidět, že od 5. dubna je rozdíl mezi jednotlivými výpočty modelů značný.
Rozhodně nelze očekávat, že by všechny velikonoční dny měly být krásně slunečné. Oblačnost se na obloze bude vyskytovat střídavě, ale deště čekáme jen velmi málo. Což je asi to hlavní, co z hlediska počasí většině z nás udělá o Velikonocích radost. Možná dokonce během svátků nezaprší vůbec, i když některé modely tam trochu srážek malují a to hlavně na sobotu 4. dubna.
Předběžně to nyní vypadá, že teploty zůstanou vysoko i po Velikonocích, ale to je ještě přece jen daleko. Obecně kolem 10. dubna jsou už možné i teploty dosahující až na letních 25 °C, před dvěma lety bylo v tuto dobu dokonce i 28 °C. Tak se nechme překvapit, jak vysoko dokážou teploty vystoupit letos. Stačí jen přečkat nejbližší studené dny...
Předpověď pro konkrétní místa
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.






