Zdroj fotografie: meteocentrum.czZobrazit fotogalerii
Příliv studeného vzduchu do střední Evropy nám v těchto dnech připomněl známé pořekadlo "březen, za kamna vlezem". A ještě rozhodně není všem chladným dnům konec. Severozápadní proudění bude gradovat na začátku nového týdne, tedy v posledních březnových dnech. Od neděle do úterý se denní maxima nebudou ani v nížinách dostávat nad 10 °C, spíše je čekáme znatelně níže.
K tomu se dá čekat velká oblačnost a občasné srážky, které budou ve vyšších polohách navíc sněhové. V noci na neděli by se srážky měly vyskytovat spíše ve východní polovině republiky a zejména v neděli nad ránem by se sněžení mělo vyskytovat i v polohách kolem 500 metrů nad mořem, tedy zdaleka ne jen na horách. V Jeseníkách může napadnou klidně i přes 10 cm nového sněhu. V průběhu neděle by srážky na východě měly slábnout.
Mapa srážkových úhrnů ukazuje, kde v noci na neděli očekáváme nejvýraznější srážky. Je to hlavně na Moravě. Šrafování ukazuje, kde mohou být i sněhové:
obr. 1- úhrny srážek v noci na neděli a v neděli ráno, šrafování ukazuje možnost sněžení
Podívejte se na předpověď právě pro vaši lokalitu.
Tím to však nekončí. Pondělí a úterý budou ve znamení svižného severozápadního proudění, ve kterém bude převládat velká oblačnost a občasné přeháňky. Ty by měly být sněhové zhruba od 600 metrů nad mořem, na horách tak bude opět padat sníh a při teplotách pod nulou ho bude i přibývat. Některé lyžařské areály jsou ještě v provozu a toto sněžení podmínky na sjezdovkách ještě vylepší. Určitě tedy bude možné si vyrazit na lyže ještě i o Velikonocích...
Pocitově půjde v nejbližších dnech o ještě opravdu zimní počasí, k čemuž dopomůže svižnější vítr. Denní teploty se po oba dva dny budou v nižších polohách pohybovat pouze kolem 5 až 9 stupňů.
Ukazuje to mapa maximálních denních teplot na pondělí:
obr. 2 - maximální denní teploty v pondělí. Očekáváme, že v úterý pak budou velmi podobné
Poslední březnové dny tedy rozhodně budou vyžadovat teplé oblečení. Ve středu nám už začíná duben a vypadá to, že počasí tuto skutečnost přece jen vezme v úvahu. Právě od středy 1. dubna se totiž začne v Česku oteplovat a dočkáme se pak i více slunečních paprsků. K očekávanému počasí během Velikonoc vydáme brzy samostatný článek.
Předpověď pro konkrétní lokality
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.







