Největší jezero střední Evropy má extrémně nízkou hladinu vody. Ohrozit to může i lodní dopravu.

Největší jezero ve střední Evropě, Balaton, se potýká s výrazným poklesem hladiny vody. Balaton v posledních týdnech dosahuje hodnot, které patří k nejnižším za poslední dekádu. Situace začíná komplikovat nejen rekreaci, ale i lodní dopravu a celkové fungování regionu. Zdroj fotografie: 123rf.com
Zobrazit fotogalerii

Hladina klesla až na extrémně podprůměrné hodnoty

Podle dostupných informací se hladina Balatonu dostala na nejnižší hodnoty za posledních přibližně 10 let. Pokles je patrný zejména v mělčích oblastech, kde voda ustoupila natolik, že se pobřeží výrazně rozšířilo.

Balaton je přitom typickým příkladem velmi mělkého jezera, jehož průměrná hloubka se pohybuje jen kolem 3 metrů. Právě proto je citlivý i na relativně malé změny vodní bilance - jakmile klesnou srážky nebo se zvýší výpar, hladina reaguje poměrně rychle. Podle dostupných údajů se aktuální hladina Balatonu pohybuje přibližně mezi 70 a 80 cm, zatímco dlouhodobý průměr se pohybuje kolem 100–120 cm. Deficit tak činí zhruba 30–40 cm, což je u mělkého jezera velmi výrazná odchylka.

Obr. 1: Balaton je sice největší středevropské jezero, jeho hloubka dosahuje maximálně jen 11 metrů (zdroj: mapy.com)

Balaton má plochu přibližně 594 km², takže i pokles hladiny o pouhých 1 cm znamená ztrátu zhruba 6 milionů m³ vody. Při současném poklesu tak chybí desítky až stovky milionů kubíků vody oproti běžnému stavu. Nízký stav vody se neprojevuje jen vizuálně, ale má i praktické dopady. V některých částech jezera začíná být omezena lodní doprava, protože ponor plavidel naráží na limity dané malou hloubkou. To může ovlivnit nejen turistický ruch, ale i běžný provoz v oblasti, která je na Balaton ekonomicky silně navázaná.

Hlavní příčina: nedostatek srážek a vysoký výpar

Za poklesem hladiny stojí především dlouhodobější deficit srážek v oblasti povodí Balatonu. Znamená to, že se region potýká s nadnormálním počtem dní s úhrnem srážek do 0,1 mm v rámci bezesrážkových období, a zároveň s podnormálním počtem srážkových dní (0,2 mm a více) a měsíčními úhrny nižšími, než je obvyklé. Pokud se k tomu přidají vyšší teploty a tím i zesílené odpařování, dochází k postupnému úbytku vody. Vodní režim jezera je silně závislý na přirozeném přítoku a srážkách, přičemž možnosti jeho umělého doplňování jsou omezené. V suchých obdobích tak hladina přirozeně klesá.

Obr. 2: Balaton je pro přilehlý region klíčový (zdroj: Kristýna Švédová, Treking.cz)

Kolísání hladiny Balatonu není ničím neobvyklým, nicméně současná situace patří mezi výraznější epizody posledních let. Podobně nízké stavy byly zaznamenány například v letech s výrazným suchem, kdy hladina klesala hluboko pod dlouhodobý normál.

Další vývoj bude záviset především na srážkách v jarním období. K výraznějšímu doplnění vody by bylo potřeba nejen několik srážkových epizod, ale i jejich vhodné rozložení v čase. Pokud suché podmínky přetrvají, může hladina dále klesat, což by znamenalo další komplikace pro dopravu i rekreaci.

Kontext klimatické změny

Z dlouhodobého hlediska hraje roli i klimatická změna. Vyšší teploty obecně znamenají:

• intenzivnější výpar z vodní hladiny,
• vyšší ztráty vody z půdy v povodí,
• a větší citlivost na období beze srážek.

I když nelze konkrétní situaci přičíst výhradně klimatické změně, fyzikální podmínky dnes zvyšují pravděpodobnost podobných epizod. Mělká jezera, jako je Balaton, na tyto změny reagují obzvlášť rychle. Balaton má průměrnou hloubku pouze kolem 3 metrů, což z něj činí jedno z nejmělčích velkých jezer v Evropě. Právě proto reaguje velmi rychle na změny v atmosférických podmínkách. Relativně malá změna vodní bilance tak vede k výrazným změnám hladiny - a právě to je důvod, proč je současná situace tak dobře viditelná.