Zdroj fotografie: 123rfZobrazit fotogalerii
Meteorologická observatoř na hoře Sonnblick v Rakousku, ležící na hřebenu pohoří Vysoké Taury, byla založena už v roce 1886, což z ní činí nejstarší vysokohorskou pozorovatelnu na světě. Každodenní měření sněhu zde bylo zahájeno až v roce 1938. I to už je poměrně dlouhá doba a za těchto 88 let se ještě nestalo, aby zde v půlce března bylo tak málo sněhu, jako je tomu letos. Rekord se navíc svou hodnotou zcela vymyká všem dosavadním údajům.
V neděli 15. března 2026 zde totiž naměřili jen 88 cm vysokou sněhovou pokrývku. Zdá se to dost? Pro místo v srdci Alp, ležící 3100 metrů nad mořem, tomu tak na konci zimy zdaleka není. Je to totiž místo, kde v květnu 1944 zaznamenali skoro 12 metrovou výšku sněhu! V březnu zde bývají obvykle zhruba 2 až 4 metry sněhu. Pokud je pokrývka menší než dva metry, hovoří se o sněhově chudé zimě. Aby bylo v březnu méně než 100 cm, to se dosud nikdy nestalo. Poprvé až letos!
V minulém roce (2025) v tuto dobu zde v půlce března leželo 180 cm a třeba před pěti lety, tedy v půlce března 2021, dokonce záznamy udávají 407 cm! Aktuální hodnota pouhých 88 cm je zcela mimořádná pro tuto část roku. Ve sněhově obvyklých letech zde sníh většinou vydrží až do července! Letos je ho tak málo, že může roztát třeba už v květnu... bude samozřejmě záležet na průběhu jara. Sníh může samozřejmě ještě připadnout.
obr. 1 - množství sněhu na Sonnblicku v letech 2016 až 2026, zdroj dat: kachelmannwetter.com, výšku sněhu v předchozím období můžete dohledat zde.
Málo sněhu letos evidujeme i na hřebenech našich hor. Labská Bouda v Krkonoších je zvyklá na hodnoty mezi 1 a 2 metry sněhu. Nyní zde leží pouze 75 cm. Na rozdíl od výše popsaného rakouského Sonnblicku, tak na Labské to není úplně rekordně málo, v minulosti se zde několikrát už v půlce března vyskytlo i méně sněhu, naposledy v roce 2014. Přesto patří i na hřebenu Krkonoš letošní březnová výška sněhu mezi ty historicky nejnižší.
Současné ochlazení a možné sněžení na tom změní jen velmi málo...
Více k tématu
Kam dál?
Itálie zažívá dva extrémy najednou. Na jihu naměřili přes 44 °C, sever ničily obří kroupy
Itálie je v závěru srpna rozdělena na dva zcela odlišné světy. Zatímco jih země a ostrovy svírá pátá letošní vlna veder a v Kalábrii teplota vystoupila až na 44,6 °C, sever Itálie zasáhly prudké bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a mimořádně velkými kroupami. V Lombardii dosahovaly některé kroupy velikosti 7 až 8 centimetrů a způsobily rozsáhlé škody na automobilech.
Dnes udeří na část Česka silné bouřky. Ze západu postupuje nebezpečný bouřkový systém
Část Česka dnes čekají silné až ojediněle velmi silné bouřky. Největší riziko se týká západních a jihozápadních Čech, odkud budou bouřky během odpoledne a večera postupovat dále do vnitrozemí. V Německu se už nyní vyskytují velmi intenzivní bouřky včetně supercel a tamní meteorologové varují před přívalovým deštěm, kroupami a nárazy větru přes 100 km/h.
V pátek ráno se Měsíc téměř ztratí ve stínu Země. Česko čeká výrazné zatmění
Kdo si v pátek přivstane, může na obloze spatřit jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů letošního roku hned po zatmění Slunce. Měsíc se při hlubokém částečném zatmění téměř celý ponoří do zemského stínu a jeho zastíněná část může získat načervenalé zbarvení. Zatmění bude viditelné z celého Česka, rozhodující ale bude výhled nízko nad jihozápadní obzor - a samozřejmě počasí.
Jih Francie zasáhlo ničivé tornádo. Poškodilo 300 domů, vítr mohl překročit 200 km/h
Jihozápad Francie zasáhlo mimořádně silné tornádo. Největší škody způsobilo v obci Pomas nedaleko Carcassonne, kde poškodilo přibližně 300 domů a zranilo desítky lidí. Podle prvních odhadů odborníků mohl vítr přímo v tornádu překračovat rychlost 200 km/h. Přestože bývají tornáda spojována především se Spojenými státy, každoročně se vyskytují také v Evropě. Většina z nich je však výrazně slabší.
Houbařská sezona konečně začíná; mapy ukazují, kde začínají růst
Dlouhé měsíce sucha, navíc spojeného s vysokými teplotami, způsobily, že během léta bylo skoro nemožné si z lesa odnést nějaké houbařské úlovky. Teprve deště v minulém týdnu dodaly aspoň na část republiky potřebnou vláhu, která je hlavní podmínkou růstu hub.
Počasí nám dopřeje ještě jeden tropický den, který pak zakončí bouřky
Do Česka znovu pronikne horký vzduch, ale tentokrát se u nás projeví prakticky jen dobu několika desítek hodin a teploty už nebudou tak extrémní, jak jsme zažívali při minulých vlnách. Následně ho odsune studená fronta, která tak učiní definitivní tečku za letošním létem.








