Slunce se v těchto dnech zpožďuje nejvíce z celého roku

Když se řekne "pravé poledne", pro většinu lidí je to jednoduše čas 12:00. Jenže to je špatný výklad tohoto termínu, protože pravé poledne je ve skutečnosti okamžik, kdy je slunce nejvýše na obloze z celého dne. A to se rozhodně nemusí vůbec shodovat s polednem na hodinkách. Zdroj fotografie: 123rf
Zobrazit fotogalerii

Právě v těchto dnech, zhruba okolo 12. února, se Slunce na obloze nejvíc z celého roku opožďuje, a to asi o 14 minut. Znamená to, že na 15. poledníku, procházejícím naší republikou, se na obloze ocitne nejvýše nikoliv ve 12:00, ale až v čase 12:14. To je čas pravého poledne.  Od této chvíle až do léta se čas zase srovnává, když v polovině dubna se pravé poledne shoduje s časem na našich hodinkách. V dalším období se pak naopak Slunce před našimi hodinkami "předbíhá" a na obloze vrcholí dřív než v poledne. 

Jak se Slunce předbíhá a zpožďuje během roku, ukazuje graf, kterému se říká "časová rovnice".

obr. - časová rovnice ukazuje, jak se Slunce zpožďuje a předbíhá oproti času na hodinkách. Největší zpoždění je dosahováno právě v těchto dnech, tedy kolem 12. února.

Do tohoto zpoždění však vstupují další faktory - samozřejmě pravidelná změna času z letního na zimní a zpět, která vše v létě posouvá o hodinu. A pak také přesná zeměpisná délka daného místa. Čím více na západ, tím později zde slunce kulminuje, což je samozřejmě logické. Výsledkem je, že je vlastně jen vzácný okamžik, kdy Slunce na obloze vrcholí právě ve 12:00. Pokud bychom zohlednili i změnu času, tak se to vlastně děje pouze jednou za rok, a to průběhu prosince. Konkrétně na 15. poledníku se tak stává přesně 25. prosince.

Jaké jsou příčiny tohoto jevu? Jelikož oběžná dráha Země kolem Slunce není kruhová, ale eliptická, tak rychlost oběhu Země kolem Slunce není úplně konstantní. V důsledku toho vlastně den netrvá vždy 24 hodin, ale v různých částech roku roku může být o několik desítek sekund více nebo naopak méně. Teď v půlce února bude Slunci trvat návrat do stejného místa na obloze méně než 24 hodin, a tak se odchylka slunečního času od toho na hodinkách bude postupně snižovat. 

Jaké jsou praktické důsledky tohoto jevu? Především ty, že běžné slunečné hodiny neměří čas přesně, pokud nejsou navrženy tak, aby zohledňovaly i zpožďování a předbíhání Slunce během roku. Má to vlastně i jistý vliv na počasí, kdy posun vrcholu slunce ovlivňuje sekundárně i čas dosažení maximálních denních teplot. Nicméně, odchylky o maximálně 15 minut nejsou v tomto směru významné, abychom je pocítili. Průběh teplot je ovlivňován daleko více prouděním v atmosféře, takže posun poledne o pár minut není prakticky postřehnutelný...

Pro většinu z nás to bude jen zajímavá informace, kterou se můžeme třeba blýsknout před svým partnerem při valentýnské večeři...